Evropští čápi zimují na skládkách

V Portugalsku stouply za posledních dvacet let stavy čápů bílých na desetinásobek. I v zimních měsících tu žije kolem 14 000 těchto ptáků. Přitom evropští čápi náš kontinent na zimu vždycky opouštěli a vraceli z afrických zimovišť až s nástupem jara.

U nás se tento fakt odráží v březnové pranostice: „Na svatého Řehoře led plave do moře, žába hubu otevře, čáp letí od moře a šelma sedlák, který neoře.“ Čápi z Pyrenejského poloostrova se však přiřadili k neustále narůstajícímu počtu opeřenců, kteří v důsledku klimatických změn a změn v životním prostředí způsobených člověkem zásadně mění své chování a od pravidelných migrací upouštějí.

Britští a portugalští ornitologové odchytili v Portugalsku 48 čápů bílých a připevnili jim na tělo přístroj GPS, který pětkrát za den předává údaje o poloze ptáka. Součástí přístroje je i zařízení, které monitoruje aktivitu čápa.

Vědci tak mohli sledovat pohyb čápů mezi hnízdem a místem, kde ptáci hledali potravu, a podchytit lety na krátké i velké vzdálenosti. Získali zároveň přehled o tom, kdy ptáci jen tak postávají, kdy se procházejí a hledají potravu, nebo kdy sedí na hnízdě.

Ukázalo se, že v zimních měsících čápi zůstávají na Pyrenejském poloostrově a potravu hledají na skládkách komunálního odpadu. Portugalští čápi využívali své hnízdo nejen v době snůšky vajec a péče o mláďata, ale celoročně.

Čápi bílí si v Portugalsku zvykli hledat potravu na otevřených skládkách komunálního odpadu a podnikají denně lety na místa vzdálená i padesát kilometrů od jejich hnízda|foto: University of East Anglia

To představuje v chování těchto ptáků zcela nový fenomén. Čápi díky tomu obsazují ta nejlepší hnízdiště a začínají časněji s pářením. Právě snaha udržet si hnízdo na vynikající lokalitě zřejmě významně přispívá k rozhodnutí čápů neodlétat na zimu do Afriky. Mohlo by se jim stát, že po návratu ze zimoviště najdou hnízdo obsazené jiným čapím párem.

Ale ani čápi, kteří nenajdou hnízdiště v blízkosti skládky, nejeví velkou chuť k dlouhému letu do afrických zimovišť. V zimních měsících, kdy je potravy nedostatek, létají někteří z nich k „prostřenému stolu“ skládek i padesát kilometrů. Dokonce i v létě, kdy je potravy relativně hodně, jsou někteří čápi ochotni urazit třicet kilometrů, aby mohli sbírat odpadky na skládkách. To jsou mnohem delší doletové vzdálenosti, než s jakými vědci počítali.

Už brzy čeká čápy další významná změna. Podle nařízení Evropské unie o pozemních skládkách budou otevřené pozemní skládky postupně nahrazovány skládkami, kde je odpad průběžně zakrýván.

Čápům se tak výrazně ztíží přístup k vyhozeným zbytkům potravin, jimiž se dneska na otevřených skládkách živí. Pokud budou chtít ptáci i nadále zimovat v Evropě, budou si muset najít nové zdroje potravy. Dá se očekávat, že se čápi začnou ve velkém stěhovat na místa, která jim zimní obživu zajistí.

Někteří čápi bílí tak mohou být donuceni k návratu k letům do afrických zimovišť. Vědci předpokládají, že se stávající čapí populační exploze zpomalí, nebo se zcela zastaví.

Výsledky studia života čápů v Portugalsku zveřejnil tým pod vedením Aldiny Francové z University of East Anglia ve vědeckém časopise Movement Ecology.

Čáp bílý se zařízením GPS, které dovoluje sledovat nejen lety ptáka, ale také jeho aktivity|foto: University of East Anglia