Evropským letištím hrozí kvůli klimatickým změnám zatopení

Podle něj začíná být jasné, že když se proti klimatickým změnám nezačne něco dělat, budou nás důsledky stát více, než jaké by byly náklady potřebných akcí.

Čtěte také

Zpátky na koleje. Stud z létání možná přinese rozmach nočních vlaků

Čtěte také

Podle vědců ovlivňují emise z létání kvalitu vzduchu mnohem víc, než se dosud předpokládalo

Odborná komise OSN o klimatických změnách upozornila, že pokud budou emise skleníkových plynů růst jako doposud, může hladina světových moří stoupnout až o jeden metr. A i kdyby se podařilo dodržet závazek pařížské dohody nepřekročit růst teploty o dva stupně, hrozí nebezpečí, že hladina moří kvůli tání ledovců stoupne o půl metru.

Z mapy by tak mohla zmizet pobřežní města, zvířecí biotopy i celé státy, jako například Marshallovy ostrovy nebo Kiribati. Zvyšování hladin moří postihne i přístavy, silnice, železnice a letiště, která se často nacházejí blízko vody.

Podle údajů Ústavu pro světové zdroje by záplavy mohly postihnout až 80 letišť na celém světě, pokud bude současný trend pokračovat. A 44 z nich bude pod vodou i v případě, že se globální oteplování omezí na dva stupně.

Jestli se hladina zvýší o jeden metr, v Evropě tento osud stihne 23 letišť, například amsterodamský Schiphol nebo přistávací plochy v anglickém Newcastlu. Ohrožena by byla i letiště v Glasgow či Rotterdamu.

Euractiv však upozorňuje, že výpočty Ústavu pro světové zdroje nezahrnují nákladné protipovodňové systémy, které dala vybudovat nizozemská vláda.

Nevyčíslitelné škody

Kvůli extrémnímu počasí způsobenému klimatickými změnami dnes čelí problémům letiště na celém světě. Už v roce 2012 zaplavily rušné přistávací plochy na východě Spojených států povodně vyvolané hurikánem Sandy, což znamenalo škody za asi 200 milionů dolarů.

Čtěte také

Mořská hladina bude stoupat celé století a rychleji než dosud, říká klimatolog

Před dvěma lety zase voda po tajfunu zaplavila celé japonské letiště Kansai u Ósaky, které leží na umělém ostrově. Letadla nelétala dva dny a voda jich řadu poškodila.

Je ale stále problematické začlenit škody způsobené klimatickými změnami do politiky, či dokonce vyčíslit neschopnost vlád proti těmto změnám zakročit. Klimatičtí odborníci zase neumějí přesně odhadnout škody napáchané záplavami, vlnami veder, suchem, znečištěním ovzduší a mnoha dalšími faktory.

Každopádně Evropská agentura pro životní prostředí tyto náklady v Evropě odhaduje na 13 miliard eur ročně. V letech 1980 až 2017 pak podle ní klimatické extrémy na kontinentu napáchaly škody za asi 453 miliard eur a vyžádaly si na 115 tisíc životů, všímá si závěrem server Euractiv.