Zpátky na koleje. Stud z létání možná přinese rozmach nočních vlaků

Před třemi lety došlo v západní Evropě ke zrušení řady nočních vlaků. Dopravci to zdůvodňovali zvýšenými náklady na provoz a neschopností vlakové dopravy konkurovat levným leteckým linkám.

V současnosti se ale zdá, že generace, která se více zajímá o otázku změn klimatu, bere věci do vlastních rukou a nočním dálkovým vlakům se začíná blýskat na lepší časy. Tématu se věnuje zpravodajský portál Euronews.

Devatenáctého ledna zahájil provoz nový pravidelný noční vlak, který spojuje Vídeň s Bruselem. Spojení Rakouska a Belgie přes noc je nejnovějším krokem rakouských státních drah ÖBB, které se v roce 2016 navzdory opačnému trendu v západní Evropě rozhodly noční linky nerušit.

„Vyplatilo se to. Počet cestujících se především díky uvědomělejším cestujícím v otázce klimatu loni zvýšil o deset procent,“ říká mluvčí dopravce Bernhard Rieder.

Jak dodává, podle průzkumů lidé o volbě dopravního prostředku skutečně více uvažují. „V současnosti můžete letět z každého místa v Evropě na jiné, ale lidé teď navíc zjišťují, jestli k letadlům existují alternativy. A pokud jsou, cestující je využijí. Pro nás je nejdůležitější tyto možnosti lidem nabídnout,“ vysvětluje Rieder.

Podobný trend se začíná objevovat také v jiných částech Evropy. Ve Švédsku, které je domovem ekologické aktivistky Grety Thunbergové a kde také vzniklo hnutí takzvaného „studu z létání“, v loňském roce poprvé během poslední dekády poklesl počet leteckých pasažérů. Podobně je na tom Německo. 

Zpátky na koleje

Neexistuje přitom důkaz, že za poklesem zájemců o leteckou dopravu opravdu stojí větší uvědomělost lidí. Podle odborníků to ale jistou roli hraje. Švédská vláda v současnosti hledá způsoby, jak dopravce ke znovuzavedení nočních vlaků motivovat. Jako první by noční spoje mohly spojit město Malmö a německý Kolín nad Rýnem.

Problém v mezinárodní železniční dopravě ale představuje evropská legislativa. Jak vysvětluje organizace Zpět na koleje, která podporuje přeshraniční drážní dopravu, v současnosti platí, že dopravce nesmí zároveň být vlastníkem infrastruktury. Tato pravidla byla zavedena na podporu konkurence na železnici. Zjednodušeně to funguje tak, že společnost vlastnící koleje vybírá od jednotlivých dopravců poplatky za průjezd.

Takový model ale podle kritiků odradil dopravce od provozu nočních dálkových vlaků, které představují nízkoemisní alternativu ke krátkým letům. Podle zmíněné organizace byla situace pro dopravce výhodnější v době, kdy jim patřila infrastruktura a nemuseli platit za její využívání.

Například německé dráhy Deutsche Bahn dálkovou noční dopravu zastavily v roce 2016 a Francie do roku 2019 snížila počet vypravených lůžkových vlaků o 60 procent. Vnitrostátní noční vlaky v roce 2017 jezdily pouze v jedenácti státech Unie, přičemž je vypravovali především středo- a východoevropští železničáři.

4× méně emisí

Portál Euronews dodává, že pokles počtu leteckých pasažérů ve Švédsku je spojován s aktivistkou Thunbergovou a studem z létání. Podle společnosti Swedavia, která provozuje deset nejvytíženějších letišť v zemi, se počet vnitrostátních cestujících v loňském roce snížil o čtyři procenta. Mezinárodních klientů ubylo o dvě procenta, ti ale vnitrostátní linky využívají jen v devíti procentech případů.

Organizace Zpátky na koleje tvrdí, že evropské dálkové vlaky jsou co do množství vypouštěných emisí téměř vždy šetrnější než letadla. Záleží na tom, jestli vlak jede po elektrifikované trati a je poháněný nízkoemisním zdrojem. Podle webu ecopassenger.org vypustí vlak na trase z Vídně do Bruselu asi 35 kg oxidu uhličitého, letadlo více než 150 kg.

Navzdory tomu a snižujícímu se počtu pasažérů v letadlech v Německu a Švédsku zhoustla podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců letecká doprava nad Evropou za minulý rok o asi čtyři procenta. Podle mluvčího organizace je důležité, že asociace je připravena komukoli podat faktické informace o leteckých emisích, na jejichž základě se člověk může rozhodnout pro druh dopravy.

„Málo lidí například ví, že množství emisí z jednoho typického letu od roku 1990 pokleslo o padesát procent. Stejně tak jsme do roku 2050 v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou zavázáni emise v letecké dopravě snížit o polovinu oproti roku 2005,“ vzkázal mluvčí Mezinárodní asociace leteckých dopravců.

Zdaňte kerosin

Zastánci železniční dopravy požadují zdanění leteckého paliva stejným způsobem, jakým se daní železniční doprava. Chtějí také zjednodušit rezervace vlaků v Evropě. „Na rozdíl od vlakového spojení je jednoduché najít lety z Bruselu na jih Francie. A je celá řada důvodů, proč je cesta vlakem dražší. Je zřejmé, že jedním z nich je nedanění kerosinu,“ říká odborník na letectví Andrew Murphy z neziskové organizace Doprava a životní prostředí.

Podle Murphyho musí na kolejích dojít také ke zvýšení konkurence. Například tunelem mezi Francií a Velkou Británií jezdí pouze společnost Eurostar. Naopak mezi Paříží a Londýnem operuje několik leteckých společností.

Podle Marka Smithe, který provozuje informační portál o cestování vlakem po Evropě, je cestovní ruch nastavený na prodej letenek a pronájem aut. Železniční doprava žije ve světě překážek a pravidel a dopravci spolu dostatečně nespolupracují. Zároveň prý existuje jen malý počet hráčů, kteří situaci pro cestující se zájmem o dálkové trasy chtějí změnit.

„Noční spoje jsou atraktivní pro pasažéry na dlouhých linkách. Vysokorychlostní vlaky se hodí pro cesty tak do pěti hodin. V případě delší trasy chtějí cestující vyjet večer a ve vlaku se vyspat. Noční vlaky tak mohou konkurovat letadlům na delších vzdálenostech lépe než vysokorychlostní železnice,“ myslí si Smith.

Mark Smith vyzval Brusel, aby ověřil, jestli vysoké poplatky za využívání železniční infrastruktury neodrazují evropské dopravce od provozu nočních vlaků. Podle jeho názoru se jedná o selhání trhu a do řešení problému je potřeba zapojit Evropskou unii, uzavírá zpravodajský portál Euronews.

Spustit audio
autor: Jakub Rerich

Odebírat podcast

Související