Evropský festival ptactva 2005
O prvním říjnovém víkendu proběhly po celé Evropě přednášky, výstavy, vycházky do přírody s ukázkami odchytu a kroužkování ptactva. Ani u nás nezůstáváme pozadu. Česká společnost ornitologická již tradičně zorganizovala na více než čtyřiceti místech naší republiky podobná setkání. Tyto popularizační akce jsou určeny nejširší veřejnosti, cílem je seznámit účastníky s místní avifaunou, zásadami její ochrany a činností mezinárodní organizace BirdLife i naší ČSO. Pojďme se na jedno z těchto setkání, které pro nás zorganizovali manželé Sládečkovi, podívat zblízka.
Chladné, ale jasné sobotní ráno, účast tudíž hojná, houf účastníků všech věkových kategorií se schází v Satalicích u kapličky. Nejdříve nás čeká úvodní povídání zaměřené na činnost ČSO a její význam pro ochranu naší přírody. Pak už nás čekala krátká vycházka oborou, velmi ojedinělým přírodním prostředím, které se svou charakteristikou blíží pralesním porostům. S jeho zvláštnostmi nás seznámil dr. Sádlo. Velmi nás překvapilo, že i v Praze najdeme místo, které se podobá šumavskému Boubínu.
O zachování letitých dubů, které nabízejí ptákům spoustu hnízdních možností, se tu koncem druhé světové války svým nezdařeným náletem na Prahu paradoxně zasloužilo spojenecké letectvo. Takže ty krásné stromy jsou nyní z hlediska lesního hospodaření zcela znehodnoceny a žádný lesník, který si jen trochu váží ostří svých pil a bezpečnosti zaměstnanců, se neodváží do jejich kmenů plných amerických šrapnelů, zabořit ostří pily.
Během cesty parkem se nám ozvala žluna zelená a strakapoud velký, spatřili jsme poštolky, kousek nad námi přelétla káně, sojky sklízely úrodu žaludů, ve svém makovinovém fráčku nám svou hbitost při šplhání předvedl brhlík lesní, ozvala se i červenka.
Organizátoři mysleli i na mladší účastníky akce, po celé trase byla nachystána hra pro děti, která formou jednoduchého kvízu seznamovala se základními poznatky ze života hus. Připomněli jsme si i nestora světové etologie Konráda Lorenze, který jako první důkladněji prozkoumal chování těchto zajímavých a inteligentních ptáků. Tím se nám výrazně změnil úhel pohledu na tradiční posvícenskou husu.
Vzhledem k blížícímu se zimnímu období jsme nakousli i téma přikrmování ptactva: jednoznačný závěr, pečivo si nechte na strouhanku, do ptačího zobáku nepatří!
Pro mnohé byla téměř jistě vyvrcholením dne ukázka odchytu a kroužkování ptáků, kterou organizoval ing. Vít Štancl. Byla to příležitost setkat se tu s našimi opeřenými přáteli skutečně zblízka, došlo i na vysvětlení významu kroužkování, kroužky samotné si všichni mohli prohlédnout, od těch nejmenších, kterými byl okroužkován budníček menší, až po ty největší, které se navlékají labutím, ale ty uplatnění dnes nedošly. Zdáli nás sledovala slípka zelenonohá i několik lysek. Kroužek dostala i samice pěnice černohlavé, ptáka, který je ve znaku ČSO. Nakonec byla i příležitost prohlédnout si odchytové sítě. Natažené přes potok čekaly tu na ledňáčka, ten se ale letos odmítl festivalu aktivně účastnit. Snad tedy příště, na jaře, na Vítání ptačího zpěvu.
P. S. Podrobněji o průběhu festivalu na webu ČSO, kde najdete i konkrétní informace o přikrmování ptáků.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
