Evropská základna na odvrácené straně Měsíce?

S těmito plány seznámil veřejnost nový ředitel ESA Johann-Dietrich Woerner. Nejdříve chce ESA na Měsíci vybudovat menší základnu Lunarville, která bude umístěna v kráteru Shackleton, nedaleko od měsíčního Jižního pólu, a která bude domovem až pro 4 astronauty. Na její stavbě bude pracovat robotická 3D tiskárna, která jako původní surový materiál využije tzv. měsíční regolit - povrchovou jemně rozdrcenou vrstvu měsíčních hornin. Kromě vytištěných komponent a staveb zde vyrostou také nafukovací obytné moduly, které budou částečně zahrnuty místním materiálem. Na návrhu měsíčních obydlí pracuje společně s agenturou ESA i známá architektonická firma Foster+Partners. Práce na této základně by měly začít v roce 2024. Již tato poměrně malá základna ale bude lidstvo stát více než dnešní Mezinárodní kosmická stanice.

Důvodem umístění budoucí větší základny (Moon village) na odvrácené straně Měsíce je zejména nepřítomnost rušivého světla Země, což poskytuje lepší možnosti zde pracujícím dalekohledům pro pohled do vzdáleného vesmíru. Základna by také měla být opěrným bodem a testovacím místem pro výzkum dalších těles sluneční soustavy, zejména pokud jde o cesty k Marsu. Samotná měsíční základna bude podrobnou zkouškou pro budoucí základnu na Marsu, přičemž její obyvatelé budou mít výhodu mnohem menší vzdálenosti od Země, kam se budou moci operativně vrátit, pokud by cokoliv životně důležitého na základně selhalo.

Opomenutý nebude samozřejmě ani podrobný výzkum Měsíce. Kromě evropských a amerických astronautů zde mají pracovat také ruští a čínští kosmonauti.

Menší základna Lunarville má být umístěna v kráteru Shackleton, nedaleko od měsíčního Jižního pólu|foto: Foster+Partners

Ze začátku budou muset astronauti většinu potravy a stavebních materiálů dovážet ze Země, ale postupně bude možné je částečně nahrazovat z místních zdrojů. Vodu budou osadníci vyrábět z vodíku a kyslíku, obsažených v měsíčních horninách, a v měsíčních sklenících budou pěstovat rostliny. K vybudování větší základny ovšem bude třeba mnoha misí pilotovaných lodí a automatických sond. Bude také třeba vybudovat robustní podpůrnou infrastrukturu, vystavenou z telekomunikačních a pozorovacích družic kolem Měsíce. Nutností bude zřízení pravidelné kyvadlové dopravy mezi Zemí a Měsícem.

Podle ředitele ESA Woernera v kosmonautice neexistuje žádná ostrá hranice mezi základním výzkumem a praktickými aplikacemi. Není také důvod omezovat mezinárodní spolupráci při výzkumu kosmu. Čím více zemí se tohoto měsíčního projektu zúčastní, tím větší užitek z něj bude mít celá mezinárodní komunita. O vlastní strategii budování základen na Měsíci ovšem nezávisle uvažuje i americká agentura NASA.

Zdroje: Phys.Org, Futurism, BBC, Boing Boing, Channel 4 Hacked, Foster + partners, Tech Times