Eva Turnová: Strýc Eda to na Vánoce všechno pěkně spočítal

7. prosinec 2018
Vánoce, vánoční stromek

Strýc Eda, otcův bratr, byl vždycky podivín, ale jeho přítomnost ve mně vyvolávala pocit, že život má přece jen nějaký, i když trochu srandovní smysl.

Když jsme spolu jeli vlakem domů, a vlak zastavil v mezistanici, zadíval se směrem k lesu a prohodil: „Pět jehličnatých a pět listnatých stromů, z toho tři smrky, dva modříny a pět dubů.“

Eva Turnová: Středověk trvá

MeToo

Na Černý pátek mě známá na Facebooku vyzvala, abych si odstranila svou profilovou fotku v rámci akce „stop násilí na ženách“.

Když jsme si šli zaplavat do rybníka, přeplaval rybník sem a tam a pak vážně poznamenal: „Tam to bylo 300 temp a zpátky 320. To znamená, že cestou zpět jsem byl hodně unavený a dělal jsem tempa kratší.“

Jednou jsme strýce pozvali na Vánoce k nám domů. Na Štědrý večer zazvonil zvonek, já s mámou jsme utíkaly otevřít, a strejda ve dveřích zamyšleně poznamenal: „120 schodů a zvonil jsem třikrát. Máma: „To není možné, slyšeli jsme tě jen jednou.“ Strýc šibalsky: „Jednou, ale třikrát za sebou, cink cink cink.“

Pět piv, dvanáct rumů a zrnka na televizi

Sedli jsme si ke svátečně prostřenému stolu, Eduard odklopil pokličky na mísách a řekl: „Osm řízků, deset ryb.“ Máma upozornila strejdu, že v kuchyni jsou i klobásy, ale to už se strejda pustil do párátek. Všem tak nějak docházelo, že obvyklá ježíškovská témata tentokrát nikdo rozvíjet nebude, ale že až strejda odejde, budeme mít všechno pěkně spočítaný.

Eva Turnová: Mezi geniem loci a lunaparkem

Vztyčení polystyrénové kopie Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, happening výtvarníka Abbé Libanského

Nechodím ráda do centra Prahy, protože všechna místa, kde jsem se kdysi procházela a bloumala, jakoby ztratila ducha.

Zazvonil Ježíšek a my jsme běželi rozbalovat dárky. Strejda se zadíval na stromeček a obřadným hlasem řekl: „15 svíček, 3 řetězy, 20 ozdob, z toho pět skleněných.“ Pak už se nedokázal ovládat, tančil od jednoho dárku k druhému a vykřikoval: „Dva řetízky, troje ponožky číslo 42 a patery číslo 38, jeden mixér s pěti nástavci, jedno jízdní kolo.“

Marně jsme před ním utíkali do rohu, abychom si urvali alespoň kousek svátečního pocitu z dárku. Eda mámě vytrhnul z ruky obdélníkový balíček a pronesl: „Jeden vibrátor a čtyři baterky,“ až mámě úplně vyhrkly slzy, přibližně asi dvě.

Nastala chvíle, kdy se táta rozhodl Eduarda opít. Někdy kolem druhé si vzpomínám, jak jsem ho slyšela vykřikovat: „Pět piv, dvanáct rumů,“ a jak mu táta říká: „Ty Edo, a dovedl bys spočítat ty zrnka na televizi?“

Nevím, jak to dopadlo, šla jsem si lehnout v půl třetí, přikryla jsem se dvěma peřinama a vstávala jsem v jedenáct do nudného dne. Zdály se mi tři sny a strejdu jsem pak už neviděla ani jednou.

Spustit audio
autor: Eva Turnová