Eva Turnová: Sirât
Dostala jsem od kamaráda tip na španělsko-francouzský film Sirât, který způsobil poprask na festivalu v Cannes a odnesl si cenu poroty. „Je to drsný. Vydrž to a uvidíš,“ řekl mi Martin. Hlavní postavou filmu je otec, který hledá svou ztracenou dceru na techno party v marocké poušti. Cestuje v dodávce s malým synem a pejskem. Otec chodí mezi lidmi a ukazuje jim fotku zmizelé dcery.
Od začátku jsem měla pocit, že sleduju něco mnohem skutečnějšího než normální film. Hypnotické rytmy, trsající lidé v transu a do toho upocený padesátník s obrázkem. Otec se synem se nakonec vydají s partou nomádů napříč pouští na další party, kde by mohla dcera být.
Po dlouhé jízdě se kolona dostane na úzkou soutěsku. Dodávka, ve které sedí Louisův syn, se najednou dá do pohybu. Je zřejmé, že auto není zabrzděné. Před zraky otce padá dítě do rokle, kde se roztříští o skály.
Úzký a ostrý most
Když sleduji jakýkoli film, vžívám se do příběhu až nepříjemně snadno. Takže v téhle chvíli mám pocit, že jsem o to dítě přišla já. A napadá mě, proč si vlastně dobrovolně pouštíme do života cizí bolest.
Čtěte také
Možná očekáváme, že za ni něco dostaneme. Ne nutně šťastný konec nebo útěchu. Ale nějaký pohled, který jsme předtím neměli a který utrpení promění v příběh.
Ale tady ne. Žádná hudba, vysvětlení, moudrý dialog, katarze. Jede se dál a my sledujeme tvář otce zkroucenou šílenstvím a chabé pokusy hipíků ho utěšit.
Kolona zastaví na břehu moře. Nebo jezera. Nebo přeludu. V tu chvíli už si nejsem jistá ničím. Mladí lidé uvaří halucinogenní čaj, pustí hudbu a začnou tančit.
Čtěte také
Dívka při tanci najednou šlápne na minu a exploduje. Její přítel běží za ní a také exploduje. Film jako by testoval, kolik bolesti ještě divák unese.
Konec je otevřený. Přežijí jen otec a dva lidé. Je mi zle. Možná se cítím podvedená, ovlivněná představou, že když budeme dost vytrvalí, dost stateční nebo dost hodní, všechno dobře dopadne.
Možná mě ten film nerozčílil tím, kolik bolesti obsahuje, ale tím, že za ni nenabídl žádnou náhradu. Člověk při hledání jednoho dítěte ztratil druhé a místo katarze následují další a další ztráty.
Otec svou dceru hledal až za hranici rozumu. Jenže co měl dělat jiného? To je to jediné, co mi z filmu zůstalo. Udělat všechno, co můžeš. A pak přijmout fakt, že výsledek už není ve tvých rukou.
Až po napsání textu jsem zjistila, že Sirât je most, který musí po smrti přejít každý člověk. Úzký a ostrý jako ostří meče.
Jestli jsi ale rád, že jsi rád, tak radši nechoď na Sirât.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
