Eva Turnová: Simona H.

4. září 2020

Nedopatřením jsem klikla na videorozhovor redaktora Blesku s kamarádkou pašeračky heroinu Simonou H., který mě úplně zhypnotizoval.

Byl paradoxně uklidňující díky minimu podnětů k přemýšlení, překrouceným spojením a opakováním jednoho výrazu dokola.

Čtěte také

Redaktor: „Čím jste se s Terkou živily?“

Simona: „Byla nám dostupná nabídka na erotické služby, tak jsme ji začaly nějakým způsobem dělat. Taky jsme hodně fotily.“

„Kde?“

„Já ve Švýcarsku. Tam se nejednalo jen o sexuálních službách, ale o focení za peníze.“

„Proč jsi jela do Pákistánu?“

„Byla jsem tam za účelem focení, to znamená, že jsme tam fotily, ale já jsem docestovala v pořádku a su naprosto zaražená. Možná tam Terce něco podstrčili, takže já se nedokážu na tuto otázku plně vyjádřit. Mně bylo oznámeno účelem focení.“

„Jaký máš plány do budoucna?“

„Tak já mám v plánu zvýšit kariéru, když už o mně vznikly média.“

„Máš nějaké nabídky?“

„Ano, třeba fotit fotky.“

Policisté s otevřenou pusou

Jedu navštívit kamarádku, když mě zastavují policajti v jednosměrce. Musím je dostat do podobného limbu, jako se to povedlo Simoně H.

Čtěte také

„Co to vyvádíte, pani?“

„Tak já jsem tu za účelem návštěvy, to znamená, že jedu někoho navštívit, ale su z té jednosměrky naprosto zaražená. Toto jsem opravdu nečekala. Mně bylo oznámeno účelem návštěvy.“

„Jak to chcete řešit?“

„Na tuto otázku se nedokážu plně vyjádřit.“

Policisté zůstali stát s otevřenou pusou a mně bylo tímto umožněno nějakým způsobem zvýšit počet návštěv, když už o mně vzniknul přestupek.

Autorka je spisovatelka a rockerka

autor: Eva Turnová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.