Eva Turnová: Kterak Bruno léčí krávy letákem

Hosté byli lidé ze spolku Bruna Gröninga, který žil v Německu v první polovině minulého století a vyléčil prý tisíce lidí trpících nevyléčitelnými chorobami počínaje bechtěrevem a svalovou dystrofií konče.

Právě jsem zažívala comeback boreliózy a třetí měsíc byla v modu živoření.

Čtěte také

Eva Turnová: Ptydepe

I když testy vykazují vysoké hodnoty protilátek, můj doktor chronickou boreliózu neuznává. Je mi jasné, že uzdravení je víceméně v mé režii, a tak si pro zajímavost debatu pouštím. 

Duškovi hosté jsou zakladatelka spolku, Češka žijící v Německu, a několik uzdravených. Rumun, kterému špona utrhla kus oka, paní, která trpěla celoživotními depresemi, a dívka, která měla potrhanou břišní stěnu od porodu, podle lékařů prý nevratně.

Lidé ztratili spojení s bohem

Všechny spojuje zvláštní jemná aura lidí, kteří zažili něco jako zázračné uzdravení jenom tím, že na sebe nechali působit Bruna.

Čtěte také

Eva Turnová: Pitný režim

V polovině debaty ze zvědavosti přepnu na dokument o Gröningovi. 

Tento charismatický muž byl divný už jako dítě, zakopával do země potraviny a tvrdil, že bude válka, což se splnilo. Kdykoli navštívil někoho s maminkou v nemocnici, pacientům se ulevilo, a tak u sebe objevil schopnost zprostředkovat lidem uzdravení.

V dokumentu jsou články, výpovědi svědků, fotografie lidí vstávajících z vozíků pod balkonem, ze kterého Bruno působil. Brzy se stal fenoménem, pro spousty doktorů nepohodlným. 

Sám předpověděl, že když mu nebude umožněno léčit, vnitřně shoří. Byl s ním zahájen proces, v době kterého zkolaboval, byl operován a zjistilo se, že má orgány na troud. 

Čtěte také

Eva Turnová: Masanobu Fukuoka

Zní to jako pohádka – nebýt spousty svědků, kteří se prý úspěšně uzdravili. 

Bruno tvrdí, že lidé ztratili spojení s bohem, ztotožňují se s nemocí a nemají v sobě prostor na to, aby k sobě léčivou energii pustili.

Metoda jako taková je jednoduchá: odevzdat všechny negace a napojit se na energii, která je všude kolem. 

Jsem skeptik, mám ráda věci pod kontrolou a v hlavě víc myšlenek než místa. Ale na druhou stranu věřím tomu, že naši realitu může něco přesahovat. Vypnu dokument a před spaním se rozhodnu odevzdat své bakterie Brunovi. Vyprázdním hlavu a po chvíli začnu mít pocit, jako by mi někdo položil na hrudník něco horkého. Leknu se. 

Všichni bychom chtěli nahlédnout za oponu reality, ale když se to stane, je to vlastně trochu děsivé. Přemůžu se, vydržím tlak a asi za dvacet minut usínám.

Čtěte také

Eva Turnová: 300 dní Sergeje Krikaljova

Ráno si pustím konec debaty, kdy paní ze spolku dává k dobru úsměvnou historku o tom, jak kráva snědla v 50. letech leták na Brunovu přednášku a uzdravila se.

Týden poté jdu na krevní testy. Hodnoty jsou na normálu. Doktor mě podezíravě zkoumá. 

„Jak se cítíte?“ 

„Dobře.“ 

„A borélie jsou podle vás kde?“

„U Bruna.“

„Aha, tak ho pozdravujte.“

Ještě štěstí, že nejsem kráva a můžu to normálně vysvětlit.

Autorka je spisovatelka a rockerka