Eva Turnová: Demogracije
Někdy se mi zdá, že dřívější jasné hodnoty a pojmy začínají postupem času nabývat jiných významů. Slovem „demokracie“ se lidé často ohánějí v situacích, kdy podle nich mohou prosadit cokoli v případě, že je jich v tu chvíli většina.
Jedu vlakem do Budějovic. Jízda po kolejích je pro mě vždycky balzámem na duši, ševelení kol příjemně přehluší můj tinnitus a já se můžu oddávat pošetilým úvahám.
Čtěte také
Vedle mě sedí sympatická Mongolka, kolem je většina cizinců mířících do Rakouska. Naproti mně se chichotá parta vodáků v maskáčích, kteří si zkracují cestu nekonečnými příběhy ze zdolávání řek.
„Doufám, že sis to včerejší cvaknutí o loupák zapsal do cancáku, Bludvo!“
„Jasně, Vlnožroute, zejtra má bejt volej, tak kdybys už nemoh, volej.“
Préza Pépéčko
Čtěte také
Vlastně se i docela bavím, když v tom Bludva začne humpoláckým pohybem vytahovat z futrálu kytaru. Nevadí mi ani tolik, že mě lubem trefil do temene, ale všechny písně jsou tak nějak spatlané dohromady a fistulka zpěváka, zvaného Kvakiho, v podstatě nejde ustát.
Po písni „Proč bychom se netopili“ přichází na řadu „Kopni do tý bedny“ v tempu „Dajány“ a to už asi nedám… Když na konci druhé sloky kytarista nepřehmátne z a-moll na a-dur, nevydržím to a zeptám se, jestli jsou si jistí, že tohle chtějí všichni poslouchat, protože například já ne.
Čtěte také
„Jenomže pani, préza Pépéčko teď zase zaved demograciji. Takže komu se to nelíbí, ať zvedne ruku,“ zvolá Kvaki sebejistě do oupnspejsu, až sebou Mongolka škubne.
„Vidíte, zvítězili jsme, nikdo proti tomu nic nemá.“
„Já bych asi v mongolském vlaku taky ruku nezvedla, obzvlášť kdyby se něco řešilo mongolsky,“ namítnu.
„Víte co? Tak si vystupte a jděte pěšky. Bludvo, rozjeď Houby,“ zavelí Kvaki.
Všichni cizinci mají tou dobou na hlavách sluchátka, která jsem bohužel nechala doma, a tak si broukám s Bludvou svou verzi Muchomůrek: „Člověk ze zoufalství snadno pomate se, pokud nedá pozor, aby si někam blbě nesed…“
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
