Eva Hrnčířová: Zelenorudý Brusel a rozštěpená Belgie

24. říjen 2018

Belgií projela zelená vlna. Na to, jak rozštěpená je belgická politika, je tenhle titulek po komunálních volbách až překvapivě jednoznačný.

Zelení si připsali největší zisky nejen v Bruselu, ale zabodovali na sever i na jih od hlavního města - ve Vlámsku i frankofónním Valonsku.

Jan Fingerland: Jak se Belgie stala centrem džihádu

V Belgii začasl soud se skupinou islamistických aktivistů

Takový proces Belgie ještě nezažila. Před soud bylo postaveno téměř 50 mužů a žen, obžalovaných vesměs z činů souvisejících s terorismem a propagací nábožensky motivovaného násilí.

Z perspektivy zbytku Evropy není důležité, kdo bude sedět příštích šest let na belgických radnicích, i když místní politici v silně decentralizované Belgii mají větší moc než ve většině jiných evropských zemích. Tyhle volby jsou ale především důležitým testem před volbami federálními i evropskými v květnu příštího roku.

Volba Bruselu, tedy toho belgického, byla pozoruhodná. Metropole je rozdělená na 19 samostatných částí a Zelení, resp. frankofónní strana Ecolo, vybojovali první příčku ve třech z nich, v dalších deseti skončili druzí. Mají tak jistá křesla starostů hned v několika čtvrtích.

Obecně skórovali hlavně v jihovýchodní části Bruselu, která je bohatší, zelenější nejen co do politiky, ale i vzhledu. Právě tady žije většina cizinců a tzv. eurokratů. Ačkoli by se mohlo zdát, že právě oni stáli za úspěchem Zelených, čísla to nepotvrzují.

Kompromis se vždycky najde

Ze zhruba 300 tisíc neBelgičanů oprávněných volit se navzdory masivní kampani k volbám registrovalo sotva 50 tisíc. Přitom v některých čtvrtích nejkosmopolitnějšího města v Evropě tvoří počet expatů téměř polovinu voličské základny. A cizinci - celkově jich bylo na kandidátkách 7 procent - si ke  jménům hrdě přidávají vlaječky svých zemí.

Eva Hrnčířová: Útok v Lutychu - další Achillova pata belgického protiteroristického snažení

V Lutychu byly zavražděny dvě policistky

Běhá z toho vždycky mráz po zádech. Tentokrát zemřely na chodníku bulváru d´Avroy v belgickém Lutychu dvě ženy policistky.

Volby v Belgii jsou ale - pro ty, kteří se jednou registrují - povinné a existuje zákon o možnosti pokutovat každého, kdo nepřijde. Ačkoli už přes deset let se neaplikuje, mezi cizinci koluje fáma, že když se zaregistrují a příště se náhodou nedostaví, přijde jim účet s pokutou.

Kde nebodovali Zelení, tam si nečekaně velké zisky připsala Belgická strana práce, tedy komunisté. V celém Bruselu se vyšvihli ze dvou křesel na 35, oslavovali například v chudém Molenbeku, kde jinak celkově vyhráli Socialisté.

Krize opět na obzoru

Ti svoji tradiční pozici obhájili i na jihu celé Belgie - ve Valonsku. Korupční skandály, které stranu stihly minulý rok, jí paradoxně neubraly zase tolik voličských sympatií. Jejich pozici ale na řadě míst značně ohrožuje komunistická extrémní levice.

Muslimské studentky ve Vlámsku musejí nechat šátek doma

00970799.jpeg

Žádné náboženské symboly ve třídách. Zákaz ostentativního nošení muslimských šátků, turbanů nebo křížků začnou od příštího školního roku uplatňovat ve všech veřejných školách v belgickém Vlámsku. Rozhodl o tom jejich zřizovatel - školský úřad vlámské komunity. O podobném zákazu uvažují i politici ve frankofonní části země.

Na severu Belgie ve Vlámsku demonstrovala svoji sílu nacionalistická Nová vlámská aliance. Její šéf a nejvlivnější vlámský politik Bart de Wever před lety otevřeně mluvil o rozdělení Belgie. Potom shodil nejen přes 30 kilo své váhy, ale i tvář radikála a teď o víkendu s přehledem uhájil křeslo starosty vlámské metropole Antwerp.

Sečteno a podtrženo se dají výsledky v Bruselu interpretovat především jako hlas proti tradičním stranám a současnému establishmentu. Voliči upřednostnili témata jako klimatická změna nebo cyklistika ve městě před tradičními otázkami. Zelení v Evropském parlamentu už z toho vyvozují prognózy pro eurovolby za sedm měsíců. Samozřejmě ve svůj prospěch.

A zpráva pro Belgii? Její politika má tu výhodu, že je tak komplikovaná, že v ní vyhrává prakticky každý, když uhraje někde aspoň pár voličských bodů a tak taky sčítání hlasů v televizním volebním vysílání vypadalo.

Pro federální volby příští rok to ale nevěstí nic jednoduchého. Navzdory všem tendencím ve zbytku Evropy zůstává jih Belgie zarytě socialistický, zatímco bohatší vlámský sever pravicově nacionalistický. V kombinaci s nastupujícími Zelenými a rudou Stranou práce na dohady o koalici víc než složitá situace. Ještěže Belgie je zemí kompromisu a ten se tu nakonec vždycky najde!

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio