EU v praxi

20. červenec 2004

Poslanci Evropského parlamentu se seznamují s prostředím a sami mezi sebou. Ti noví jsou jistě plni očekávání, ještě mají v čerstvé paměti své veřejně deklarované volební sliby či svá osobní předsevzetí. V příštích dnech, měsících a letech budou ovšem jejich představy o Evropě konfrontovány s evropskou realitou a nejspíše zjistí, že jejich vliv na praktická rozhodnutí ovlivňující život většiny Evropanů je skromný.

Není například pravděpodobné, že by naši europoslanci dokázali ovlivnit výrobní kvóty u cukru. Reforma, kterou navrhuje Evropská komise, směřuje v praxi k tomu, že u nás dojde k poklesu dotované výroby o sedmdesát dva tisíc tun a že v budoucnu se k nám cukr bude dovážet. Reforma prospěje konkurenceschopnosti evropských producentů, kteří se snaží ubránit levným dovozům, ale z hlediska českého spotřebitele bude výsledkem dvojnásobná cena cukru kvůli dovozům dražších přebytků z jiných zemí unie.

Zatímco politici o přínosu evropské integrace teoreticky diskutují, nadnárodní firmy už z ní v praxi začínají těžit. Zaměstnanci odbočky firmy Bosch u Lyonu dostali od vedení velkorysou nabídku: Pokud budou ochotni pracovat při stejné mzdě o hodinu týdně déle, podnik se neodstěhuje za levnější pracovní silou do České republiky. Francouzští zaměstnanci realisticky kapitulovali, přestože jejich politici včetně prezidenta Chiraca spatřují v prodlužování pracovní doby "šikmou plochu". Poučení v tomto případě zní: Místo aby chudí na integraci vydělali, bohatí na integraci doplatí.

Politici slibovali, že rozšíření unie bude přínosem pro všechny. Jak to chtějí udělat, aby bylo přínosem i pro lidi, kteří se živí prací, je ale velkou záhadou. Zatím to tedy nevypadá, že by se měl Francouzům zlevnit cukr a nám zkrátit pracovní doba.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu