EU nám nebrání stát se ekonomickým tygrem. Dotace nejsou její hlavní přínos, upozorňuje ekonom

Upozorňuje také, že dotace mají vedle pozitivních efektů i odvrácenou stranu v tom, že pokřivují chování ekonomiky. Firmy a další ekonomičtí aktéři se totiž spíš snaží především splnit podmínky dotačních projektů: „A až ve druhém sledu, pokud vůbec, se zaměřují na to, zda má ta ekonomická aktivita nějaký smysl.“

Čtěte také

Marek Hudema: Konkurenceschopnost Evropské unie stále u ledu

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza odhaduje, že zhruba třetinu evropských dotací jsme měli využít lépe a například místo rozhleden budovat silniční síť. Hradil přitakává, že Česko na budování infrastruktury čerpalo méně evropských peněz než třeba Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.

„Priority vždy deklarujeme před volbami a po volbách vysvětlujeme, proč se to nepovedlo. Nevím, jestli to politici opravdu vnímali jako prioritu. Druhá věc je, že i při největší vůli a dostatku peněz je u nás enormně obtížné postavit cokoli. Ve složitosti stavebního řízení se dostáváme na úroveň subsaharských států, které jsou dysfunkční a pomalu ani nemají obecní úřady,“ podotýká.

Švýcarská iluze

Výhody členství podle Hradila politici často ilustrují na příkladu dotací, protože skutečné ekonomické přínosy, zejména účast na společném evropském trhu a volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a lidí, jsou pro voliče příliš vzdálené.

„Bylo naprosto běžné, že země na sebe uvalovaly cla, protože tím sledovaly nějaké politické cíle či reagovaly na domácí poptávku. Pro příklady není třeba chodit daleko, třeba rozepře mezi Unií a USA za prezidentství Donalda Trumpa. Už jsme skoro zapomněli, že by se to vůbec mohlo dít, je to úžasný benefit,“ uvádí ekonom.

Čtěte také

Evropská unie je jedno z mála témat, na které Češi nejsou experty, glosuje sociolog Buchtík

Poukazuje přitom na to, že častým cílem mnohdy kritizovaných bruselských regulací je zajištění fungujícího volného trhu: „Ne vždy, ale často chce regulacemi dosáhnout toho, abychom si křivě nekonkurovali,“ doplňuje.

Z průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas vyplývá, že velká část Čechů by se chtěla přiblížit Švýcarsku, podle Hradila je ovšem obtížné si představit nám vzdálenější zemi, stejně jako je iluzorní si myslet, že by nám po vystoupení z Unie někdo umožnil neomezený přístup na svůj trh.

„Chápu, proč je to lákavá vidina. Zachovat si benefity, ale zbavit se nevýhod. My jsme ale nebyli žádným ekonomickým tygrem ani před vstupem do Unie. Nevím, kde v naší historii bychom našli příklady, kvůli kterým bychom si měli myslet, že nám Unie brání v oslnivém rozletu. Touto logikou by těmi tygry byla Albánie, Černá Hora nebo Srbsko, které ale s vědomím všech nevýhod o vstup usilují,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.