Opozice zneužívá mezigeneračního rozdělení. Změny penzí jejím voličům neuškodí, kritizuje exguvernér Rusnok
Inflace se v dubnu přiblížila 3 procentům a předčila tak odhady České národní banky. Z nárůstu cen, zejména u potravin, jsou překvapení i mnozí ekonomové. „Je evidentní, že se zastavil pokles inflace, který jsme sledovali od Nového roku. Ale není třeba ta měsíční data nějak zásadně přeceňovat. Důležitý je trend, který by měl inflaci ve zbytku roku udržet v rámci tolerančního pásma mezi 2,5 až 3 procenty,“ míní bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
U potravin se podle něj mohly se zpožděním projevit změny DPH z počátku roku, nebo jen obchodníci zkoušejí, zda zákazníci neunesou navýšení cen. Rusnok to dává do souvislosti se zhoršením kurzu a zvýšením cen v Polsku, kam řada Čechů jezdila nakupovat levné potraviny.
Meziměsíčně zdražily také služby, zejména v oblasti stravování a ubytování. Souvisí to s návratem zahraničních turistů a exguvernér očekává, že dál porostou, protože poptávka trvá a lidé jsou zvýšené ceny ochotni platit.
Čtěte také
Předpovídat inflaci je podle Rusnoka obtížné, zvláště po období velmi kolísavého inflačního vývoje, přičemž trefovat se na desetiny procenta pak přímo nemožné. Navzdory aktuálnímu nárůstu se ale již není třeba obávat opakování inflační vlny posledních dvou let.
„Byl to mimořádný souběh okolností, navíc česká ekonomika je podobně jako víceméně celá Evropa ve fázi stagnace. Pravděpodobnost silné poptávkové inflace je tak velmi nízká, a pokud nedojde ke zdražení nějaké klíčové suroviny – ropy nebo energií –, není důvod se obávat jejího návratu,“ ubezpečuje.
Zároveň prý nelze očekávat návrat k velmi nízkým úrovním inflace, na které jsme byli zvyklí před krizí. Domnívá se také, že centrální banka kvůli nejnovějšímu vývoji zpomalí snižování úrokových sazeb.
„Tipnul bych si, že už to tempo nebude o půl procentního bodu po každém zasedání, ale vrátíme se na klasickou čtvrtbodovou hodnotu. A dokonce je možné, že po některých zasedáních ke snížení nedojde vůbec. Záležet bude i na vývoji kurzu koruny,“ shrnuje.
V nouzi najdeš řešení
Pokud se budou úrokové sazby dál pohybovat okolo 5 procent, budou podle Rusnoka nanejvýš jen velmi pomalu zlevňovat hypotéky. Ty se už sice nevrátí na předcovidovou úroveň, pořízení vlastního bydlení s cílem, aby člověk ve stáří bydlel ve vlastním, ale přesto považuje za rozumné.
Zároveň kritizuje debatu o vládních změnách penzijního systému, které současná opozice slibuje zrušit, pokud se dostane k moci.
Čtěte také
„Bez těchto parametrických úprav bude systém méně udržitelný a budoucí generace dostanou relativně nižší důchody, než dostávají dnešní důchodci. To je mezigeneračně nesolidní, nesolidární a nespravedlivé. Zneužívá se mezigenerační rozdělení společnosti, je to velice špatně a je mi z toho smutno,“ přiznává Rusnok.
Dodatečné zdroje, o nichž hovoří opozice, lze prý získat jen vyšším zdaněním, přičemž jde řádově o desítky až stovky miliard korun ročně. Dále navíc porostou výdaje na obranu a stárnutí populace zvýší i tlak na zdravotnictví.
K tomu, že se vládě a opozici podaří najít shodu, je Rusnok skeptický: „Většinou nás až nouze naučila housti. Tak možná, až bude nejhůř... ale to je vždycky to nejdražší řešení. Kapku naděje si zachovávám, že až opozice případně zasedne do vlády a zjistí, jak vypadá výhled veřejných financí, tak dostane rozum a řeči o rušení něčeho, co vůbec neškodí jejím spíše starším voličům, ji přejdou,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
