EU a Kuba

Začátkem týdne ministři zahraničí v Lucemburku schválili rezoluci, která sice odsuzuje stav lidských práv na Kubě, ale zároveň zve poprvé v historii zástupce kubánské vlády na návštěvu Bruselu. Ministři tak vyšli vstříc španělské argumentaci, totiž že je nutno vést dialog s těmi, kteří vládnou na Kubě, neboť bez nich není možné dobrat se nějakého výsledku. Tak to alespoň opakovaně řekla Fatima Aburto, mluvčí socalistických poslanců ve španělském parlamentu. A dodala, že samozřejmě je nutné hovořit i s disidenty na Kubě. Španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos, který navštívil koncem května Kubu, neprojevil o setkání s místními disidenty zájem. Jeho postup neodpovídal dohodě o snakci, že na Kubu po určitou dobu nebudou jezdit oficiální delegace zemí Unie. Ostatně, Moratinosův čin ostře kritizoval Washington i představitelé kubánského exilu.

Madridští diplomaté chtěli ukázat svou dobrou vůli a tak zcela v intencích pondělního rozhodnutí v Lucemburku pozvali v úterý představitele kubánských disidentů ve Španělsku na ministerstvo zahraničí. Představitel Křesťanského hnutí osvobození, Carlos Payá po návratu ze schůzky agentuře BBC prohlásil, že španělští úředníci ujišťovali své hosty, že osvobození vězňů svědomí na Kubě je "dlouhodobé téma, které vyžaduje velkou trpělivost".

Takže, když to shrneme: Madrid by rád diskutoval s oficiální Havanou, ta ovšem dává jasně najevo, že téma politických vězňů je vnitropolitická záležitost a umírnění exiloví předáci jsou toho názoru, že osvobození vězňů je nezbytnou podmínkou pro to, aby dialog s Kubou vůbec někam vedl. ¨

Představitel jiného exilového hnutí, které nese název Kuba - Demokracie - Už! Rigoberto Carceller, se rovněž zúčastnil madridské schůzky a soudí, že Castro si ze Španělů dělá hloupé žerty. Podle Carcellera je třeba trvat na humanitární pomoci vězněným a jejich rodinám a zvát disidenty jako pozorovatele na jednání španělského parlamentu, aby se vycvičili v demokracii.

Na pondělní rozhodnutí Evropské unie uvolnit sankce vůči Kubě nepřišla ještě oficiální odpověď. Ostrovní ministr zahraničí Felipe Pérez Roque však už v Havaně prohlásil, že evropská pozvánka k dialogu je nedostatečná. Na tiskové konferenci v Havaně Roque prohlásil, že nemůže souhlasit s tím, jak jednotně Evropská unie vystupuje a nastoluje své požadavky. Podle kubánského ministra zahraničí je to důkaz toho, že Unie není tak nezávislá, jak o sobě tvrdí. To byla zřejmá narážka na to, že Španělsko a možná i některé další země, kdyby jednaly jen samy za sebe, byly by vůči kubánskému režimu vstřícnější. Castro pěstuje v Kubáncích představu, že Spojené státy jsou ztělesněním ďábla. Není divu, že potom Washingtonu přikládají i zvláštní moc ovládat Evropskou unii a diktovat jí svůj postoj vůči Kubě. Jak jednoduché a všechno do sebe zapadá! Z tohoto hlediska všechny vstřícné kroky Unie se zcela míjí účinkem.

K tomu je třeba přičíst, že tento týden probíhají na Kubě oslavy vítězství. Stalo se totiž, že Rada OSN pro lidská práva, která vznikla vloni, nebude už napříště monitorovat Kubu - mimochodem spolu s Běloruskem - zvláštními zpravodaji. Není divu, že Kuba to považuje za své vítězství. Vynětí Kuby z monitoringu lidských práv se prý stalo v rámci kompromisu. Kdyby k němu nedošlo, Rada by se prý rozpadla.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .