Etymologie slova manželství je irelevantní, jeho původ je nejasný. Slova mění významy, říká expert

2. červen 2024, aktualizováno

Lidové etymologické debaty se v uplynulých letech přenesly i do politiky. A to ve chvílích, kdy se projednávaly sňatky stejnopohlavních párů a politická debata se stočila k výkladům původu slova manželství. „Je běžné, že slova rozšiřují svoje významy. Pokud by došlo k rozšíření významu na sňatek jiného druhu než muž a žena, z hlediska jazyka nemůžeme namítat nic,“ říká etymolog Jiří Rejzek, který je autorem Českého etymologického slovníku.

„Etymologie je v tomto případě irelevantní,“ podotýká Jiří Rejzek k politické debatě o manželství pro všechny. Sám sebe přitom označuje v této otázce za konzervativnějšího. Jako lingvista ale bez debat uznává, že slova běžně mění svoje významy. Například v souvislosti s proměnami společnosti, reáliemi, vývojem módy nebo výrobních technologií.

Čtěte také

„Je běžné, že slova rozšiřují svoje významy. Pokud by došlo k rozšíření významu (manželství) na sňatek jiného druhu než muž a žena, z hlediska jazyka nemůžeme namítat nic, protože tyto věci se v jazyce dějí,“ podotýká.

K podobnému rozšíření významu došlo například u slova „zápas“, které původně znamenalo souboje, kde se soupeři drželi za pás. „A potom se to samozřejmě rozšířilo na různé další typy souboje a soupeření,“ popisuje etymolog.

Zdali slovo „manželství“ ale skutečně vzniklo spojením pojmů muž a žena je podle jazykovědce sporné.

„Je tam určitě žena. Původní tvar byl ‚malžena‘. Původ první části ‚mal‘ je ale nejasný. Jsou různé výklady a nemůžeme stoprocentně potvrdit, že to opravdu znamenalo ‚muž‘,“ upozorňuje.

Politická korektnost?

Kromě rozšiřování nebo zužování významu slov se ale v současné společnosti zvedá téma politické korektnosti a inkluzivního jazyka. Tvorba definic v Akademickém slovníku současné češtiny je tak poměrně složitá.

Etymolog Jiří Rejzek

„Nedávno jsme dělali heslo hluchý. Ještě poměrně nedávno to bylo slovo neutrální, ale dnes už může být do jisté míry urážející,“ přiznává etymolog. Jako ekvivalent proto uvádí pojem „neslyšící“, který se nyní preferuje.

Podobně je podle něj i otázkou, zdali jsou například slova „homosexuál“ a „gay“ úplná synonyma. U nich nově ve slovníku uvádíme vedle sexuální preference stejného pohlaví i preferenci citovou.

„Vedli jsme o tom diskusi, jestli by tam měla být citová preference zmíněna, abychom se v nějakém smyslu menšin nedotkli,“ přiznává důležitost citlivého přístupu Rejzek.

Jak se vytvářely slovníky v minulosti a čím se to liší od současnosti? A jak proces ovlivňuje umělá inteligence a internet? O tom v pořadu mluví vedle Jiřího Rejzka také Ondřej Tichý. Poslechněte si celý pořad, který moderuje Daniela Vrbová.

autoři: Daniela Vrbová , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.