Etymologie slova manželství je irelevantní, jeho původ je nejasný. Slova mění významy, říká expert
Lidové etymologické debaty se v uplynulých letech přenesly i do politiky. A to ve chvílích, kdy se projednávaly sňatky stejnopohlavních párů a politická debata se stočila k výkladům původu slova manželství. „Je běžné, že slova rozšiřují svoje významy. Pokud by došlo k rozšíření významu na sňatek jiného druhu než muž a žena, z hlediska jazyka nemůžeme namítat nic,“ říká etymolog Jiří Rejzek, který je autorem Českého etymologického slovníku.
„Etymologie je v tomto případě irelevantní,“ podotýká Jiří Rejzek k politické debatě o manželství pro všechny. Sám sebe přitom označuje v této otázce za konzervativnějšího. Jako lingvista ale bez debat uznává, že slova běžně mění svoje významy. Například v souvislosti s proměnami společnosti, reáliemi, vývojem módy nebo výrobních technologií.
Čtěte také
„Je běžné, že slova rozšiřují svoje významy. Pokud by došlo k rozšíření významu (manželství) na sňatek jiného druhu než muž a žena, z hlediska jazyka nemůžeme namítat nic, protože tyto věci se v jazyce dějí,“ podotýká.
K podobnému rozšíření významu došlo například u slova „zápas“, které původně znamenalo souboje, kde se soupeři drželi „za pás“. „A potom se to samozřejmě rozšířilo na různé další typy souboje a soupeření,“ popisuje etymolog.
Zdali slovo „manželství“ ale skutečně vzniklo spojením pojmů muž a žena je podle jazykovědce sporné.
„Je tam určitě žena. Původní tvar byl ‚malžena‘. Původ první části ‚mal‘ je ale nejasný. Jsou různé výklady a nemůžeme stoprocentně potvrdit, že to opravdu znamenalo ‚muž‘,“ upozorňuje.
Politická korektnost?
Kromě rozšiřování nebo zužování významu slov se ale v současné společnosti zvedá téma politické korektnosti a inkluzivního jazyka. Tvorba definic v Akademickém slovníku současné češtiny je tak poměrně složitá.
„Nedávno jsme dělali heslo hluchý. Ještě poměrně nedávno to bylo slovo neutrální, ale dnes už může být do jisté míry urážející,“ přiznává etymolog. Jako ekvivalent proto uvádí pojem „neslyšící“, který se nyní preferuje.
Podobně je podle něj i otázkou, zdali jsou například slova „homosexuál“ a „gay“ úplná synonyma. U nich nově ve slovníku uvádíme vedle sexuální preference stejného pohlaví i preferenci citovou.
„Vedli jsme o tom diskusi, jestli by tam měla být citová preference zmíněna, abychom se v nějakém smyslu menšin nedotkli,“ přiznává důležitost citlivého přístupu Rejzek.
Jak se vytvářely slovníky v minulosti a čím se to liší od současnosti? A jak proces ovlivňuje umělá inteligence a internet? O tom v pořadu mluví vedle Jiřího Rejzka také Ondřej Tichý. Poslechněte si celý pořad, který moderuje Daniela Vrbová.
Související
-
Kanadská dokumentaristka: Nezájem o experiment jsem dřív cítila jen u těch, kteří myslí víc tradičně
„Uvažuji o limitech neuvěřitelně výkonné a všudypřítomné technologie, kterou drží většina populace v rukou,“ říká kanadská dokumentaristka Katerina Cizek.
-
Homo sapiens se dostal do našeho regionu dřív, než se odstěhovali neandrtálci
Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku.
-
Roboti nezvládají věšet prádlo. Pomoct jim může umělá kůže fungující jako touchpad, popisuje vědec
Proč roboti nezvládají věšet prádlo? To pro Leonardo Plus vysvětluje Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
