Erwina Schrödingera proslavil experiment s kočkou, byl průkopník kvantové mechaniky

10. srpen 2017

Největší audioportál na českém internetu

Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočku | Foto: GNU General Public License, verze 1.2, Dhatfield

Blíží se výročí sto třiceti let od narození autora slavné Schrödingerovy kočky, fyzika Erwina Schrödingera. V čem spočívá onen experiment s kočkou? A jak Schrödinger přispěl ke studiu chování atomů a jejich částí? Poslechněte si příspěvek Ondřeje Nováka.

Byť je dnes Erwin Schrödinger známý hlavně v souvislosti s kočkou, byl tento experiment původně spíš takovým intelektuálním výstřelkem. Šlo vlastně o cvičení, kterým chtěl fyzik stoupencům tehdejšího pohledu na kvantovou mechaniku vysvětlit, že se možná pletou.

Ve své době byl ale tento vědec slavný zejména jako teoretický fyzik, který rozpracoval základní teorii kvantové mechaniky. „V první polovině roku 1926 napsal sérii článků, kde se mu vlastně podařilo zformulovat základy kvantové mechaniky tak, jak ji dnes používáme,“ vysvětluje jaderný fyzik Pavel Cejnar z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Co je to vlastně Schrödingerova kočka?

Legendární Schrödingerova kočka vznikla jako součást třídílné práce s názvem Současná situace v kvantové mechanice a popisuje následující situaci. V krabici je zavřená kočka s nádobou jedovatého plynu a radioaktivním nuklidem, který se s 50% pravděpodobností během hodiny rozpadne. Když se nuklid rozpadne, přístroj uvolní smrtící plyn, který kočku zabije. Pokud ale krabici neotevřeme, nevíme nikdy s jistotou, jestli je kočka živá nebo doopravdy mrtvá.


Za objevy na poli kvantové mechaniky v roce 1933 získal Schrödinger spolu s britským fyzikem Paulem Diracem Nobelu cenu a přednášel také na univerzitách. Třeba v Berlíně, kde spolupracoval s Albertem Einsteinem, nebo na Oxfordu. Zájem o něj měli i na americkém Princetonu.

Ze Schrödingerovy strany šlo o reakci na snahu fyziků zjistit, kde přesně se v danou chvíli nachází elektron, který se pohybuje kolem atomového jádra. Chtěl ostatním vědcům vysvětlit, že pokud se nedíváme přímo na konkrétní elektron, nemůžeme vědět, kde přesně je. Může být všude a nikde, stejně jako kočka může být mrtvá i živá zároveň.

„Schrödinger zavedl v té době revoluční pojem vlnové funkce, která udává rozdělení pravděpodobnosti výskytu kvantové částice v různých místech v prostoru,“ říká Pavel Cejnar. Pohyb elektronu vědec připodobnil k vlně na moři. Ta je dost neurčitá, pořád se pohybuje a mění tvar. Podle Schrödingera tak jako nelze říct, kde přesně se nachází vlna, nedá se ani přesně říct, kde přesně se nachází elektron. Můžeme se pouze bavit o tom, s jakou pravděpodobností je nejspíš na nějakém místě.

autor: ono

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.