Erdoganovým úhlavním nepřítelem jsou peníze

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před týdnem prohlásil, že nikdy nedovolí vznik kurdského státu u jižních hranic Turecka
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před týdnem prohlásil, že nikdy nedovolí vznik kurdského státu u jižních hranic Turecka

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je vůči pokračujícímu pádu liry bezmocný. Tvrdí to alespoň text německého deníku Süddeutsche Zeitung. Jeho autor Ulrich Schäfer zároveň píše, že se šéf Bílého domu Donald Trump zachoval pošetile, když Erdoganovi poskytl záminku, aby mohl vinu svalovat na země Západu.

Podle komentáře má turecký vládce mnoho nepřátel, ale tím nejnebezpečnějším z nich jsou peníze, které nemůže kontrolovat a dirigovat podle svých zájmů a potřeb. Kapitál není možné zkrotit pomocí tanků, policejních složek ani soudní moci. Právě naopak: čím více se turecký prezident snaží do situace zasahovat, tím více odrazuje investory doma i v zahraničí. Aby totiž jejich jmění neztratilo hodnotu, proměňují turecké liry v dolary nebo eura a tím přispívají k pádu měny.

Spor s USA tvrdě dopadá na měnu

Erdogan se už měsíce snaží úpadek turecké měny zastavit. Domácí obyvatelstvo opakovaně vyzval k tomu, aby úspory v dolarech a eurech vyměnilo za místní platidlo. Jeho výzvy ale neměly přílišný účinek a působily spíše jako projev beznaděje, myslí si Schäfer. Prezident také opakovaně kritizoval centrální banku za to, že proti krizi údajně nepodnikla dostatečná opatření. Nakonec nad klíčovou institucí posílil svou kontrolu, což jen posílilo nedůvěru investorů.

Dramatický vývoj nastal uplynulý pátek, kdy lira ráno poklesla o 13 procent. Následně se krátce stabilizovala, odpoledne se však prudce propadla o téměř 24 procent. Donald Trump totiž uprostřed měnové krize ohlásil, že Spojené státy zdvojnásobí clo na tureckou ocel a hliník. Americký lídr tak přiostřil spor, který mezi oběma zeměmi vře už několik týdnů kvůli zadržování amerického pastora v Turecku.

Erogan svaluje vinu na Západ 

Tak výrazný propad přitom nastává jen velmi zřídka. Na rozdíl od akcií se kurzy měn mění v průběhu jediného dne většinou jen o desetiny procentního bodu. Pokud platidlo zažije tak náhlý propad, znamená to zpravidla začátek dlouhodobé ekonomické krize. Miliony lidí v takových případech přicházejí o práci, nedílnou součástí bývají i politické nepokoje. Tak tomu bylo například v Argentině, Thajsku, Jižní Koreji nebo Indonésii.

Erdogan viní z pádu turecké liry především zahraniční síly: jednak spekulanty a jednak západní mocnosti. Ve skutečnosti se však dlouhá léta hromadily problémy na domácí půdě, upozorňuje Süddeutsche Zeitung. Podle něj je jejich původcem z velké části Erdoganův rigidní způsob vládnutí.

Prezident Trump si hraje s ohněm 

Styl uplatňování moci a snaha využívat zatčené osoby jako páky v politických vyjednáváních hrají roli i v případě zadrženého amerického kazatele Andrewa Brunsona. A rozepři v pátek vyostřil prezident Trump, když bez ohledu na vedlejší škody rozhodl o navýšení tarifů na tureckou ocel a hliník. Učinil tak v momentě, kdy to bylo velmi nebezpečné nejen pro Turecko, ale i pro mezinárodní trhy, píše německý novinář.

Vážné finanční krize se totiž často přelévají zejména do dalších rozvíjejících se ekonomik. Investorů se zmocní nervozita, a turbulence nakonec mohou dorazit i do vyspělých zemí. Rozhodnutím navýšit cla pro Turecko si tak podle Schäfera americký prezident hraje s ohněm. Erdoganovi tím navíc poskytl argument pro tvrzení, že za pádem liry stojí Západ.

Erdogana čeká potupné vyjednávání

Překonat krizi se Ankaře s velkou pravděpodobností podaří jen se zahraniční pomocí, za podpory Mezinárodního měnového fondu (MMF). To by ale pro tureckého prezidenta znamenalo potupu, tudíž bude čekat s podáním žádosti do poslední možné chvíle. Už jen kvůli tomu, že Fond sídlí ve Washingtonu – nedaleko Trumpova Bílého domu, uzavírá pro Süddeutsche Zeitungkomentátor Ulrich Schäfer.

Spustit audio

Související