Turecko útočí na kurdskou enklávu v Sýrii, Erdoğan slibuje po Afrínu další ofenzívu
Turecko už od soboty pokračuje v ofenzivě vůči oblasti kolem severosyrského města Afrín a pokouší se z ní vyhnat kurdské milice. Invazi potvrdil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan s tím, že po Afrínu prý Ankara zaútočí na další syrské město ovládané Kurdy, kterým je Manbidž, píše blízkovýchodní server Middle East Eye. Erdogan chce podle svých slov vytvořit v Afrínu třicetikilometrovou „bezpečnostní zónu“.
Turecko k operaci v Sýrii zmobilizovalo až 15 tisíc povstalců Svobodné syrské armády (FSA) a dovezlo je k turecko-syrským hranicím v autobusech, uvádí nový nezávislý server tureckých novinářů v exilu Ahval News. Turecko považuje všechny ozbrojené Kurdy za „teroristy“ a obává se, že na jeho hranicích vznikne kurdský koridor.
Silná motivace
Izraelský server Debkafile zdůrazňuje, že Turkům v Sýrii vzdoruje na 30 tisíc dobře vycvičených Kurdů s americkými zbraněmi. Jejich motivace k obraně vlastního a de facto autonomního území Rojava je mnohem silnější než pohnutky invazního vojska. Navíc prý byly výkony tureckých vojáků v boji proti takzvanému Islámskému státu jen průměrné. Server ale varuje, že turecko-kurdských bojů mohou využít právě radikální islamisté z této organizace nebo také povstalecké protivládní skupiny, aby získaly zpět ztracené území v severní a východní Sýrii.
Rusko, které Kurdy dlouho podporovalo, se postavilo na stranu Turecka, konstatuje kurdský server Kurdistan 24. Píše, že ruské ministerstvo obrany přiřklo vinu za tureckou invazi údajně „provokativním krokům Spojených států“ a jejich vyzbrojování Kurdů. Washington nedávno oznámil záměr vybudovat kurdské pohraniční síly s až 30 tisíci muži a Turecko ostře protestovalo. Portál zdůrazňuje, že turecká invaze by nebyla možná bez ruského souhlasu, protože Moskva kontroluje vzdušný prostor nad Afrínem. A ve čtvrtek před invazí navštívili Rusko turecký náčelník generálního štábu armády a ředitel zpravodajské služby.
Invaze je nepřijatelná
Americký ministr zahraničí Rex Tillersonse se spokojil s prohlášením, že invaze je nepřijatelná, a vyjádřil pochopení pro „legitimní právo Turecka na ochranu občanů před teroristickými živly“, doplňuje Ahval News. Syrští kurdští politici řekli, že je Rusko vyzvalo, aby přenechali Afrín Bašáru Asadovi. Když bude podle Moskvy Afrín ovládat Asad, Ankara na něj útočit nebude. Kurdové ruskou žádost odmítli a syrská vláda oznámila, že sestřelí každé turecké letadlo, které vstoupí do jejího vzdušného prostoru.
Operace, kterou Turecko cynicky nazvalo „Olivová ratolest“, se účastní 6 400 tureckých vojáků, pokračuje Ahval News. Ankara tvrdí, že armáda vstoupila do nejméně 69 vesnic okolo Afrínu, z devíti vyhnala Kurdy a zničila přes dvacet kurdských kontrolních stanovišť. Mluvčí kurdských jednotek Mustafá Bálí však řekl francouzskému serveru France 24, že Kurdové Turky do Afrínu nepustili a jejich útoky úspěšně odrážejí. Totéž potvrdila i Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), která sídlí v londýnském exilu.
Kurdská raketová odveta
Podle informací britské BBC už bylo zabito skoro 80 lidí a z Afrínu prchají tisíce civilistů. Kurdové se zase přihlásili k raketové odvetě za tureckou invazi, kdy odpálená střela zabila v Turecku dva lidi. Kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD) podle serveru Ahval News oznámila, že bude muset k obraně Afrínu stáhnout své muže bojující proti samozvanému Islámskému státu.
Podle názoru britského deníku Independent turecká ofenziva postavení Kurdů oslabí a vyvolá v nich nedůvěru vůči Spojeným státům. Budou prý pád Afrínu považovat za důkaz, že Washington nechce nebo nedokáže své kurdské spojence ubránit. A syrskému prezidentu Asadovi se sice vstup Turků na syrské území nelíbí, ale má svoje výhody – Kurdové zjistí, že se na Američany nemohou spolehnout.
Dobrovolné milice
Střet se každým dnem stupňuje. Ahval News informuje, že do Afrínu přijíždějí bojovat proti Turkům a Svobodné syrské armádě i dobrovolní zahraniční bojovníci kurdských milic, takzvaných Lidových obranných jednotek (YPG). Reagují tak na všeobecnou mobilizaci kurdských ozbrojených sil.
Server cituje britský deník The Times, podle kterého se Turecku v Afrínu nedaří. Kurdové útoky odrážejí, zatím do města nepustili ani jediný tank a Turecko a jeho povstalečtí spojenci údajně mají i velké lidské ztráty.
Válka o Afrín také vyvolala novou třecí plochu mezi Německem a Tureckem, dodává BBC. Ukázalo se totiž, že Turci k invazi používají tanky německé výroby. Někteří němečtí politikové proto vyzvali vládu k zastavení exportu zbraní Ankaře a zrušení dohody, podle které má Berlín dodávané tanky ještě zesílit proti výbušninám. Nový spor přišel jen několik týdnů po schůzce ministrů zahraničí obou zemí, kteří si slíbili zlepšení dlouhodobě zhoršených vztahů.
Kritika z Německa
Německo bylo až dosud přesvědčeno, že své tanky Turecku dodává k boji proti takzvanému Islámskému státu, ale teď je spatřilo na fotografiích a záběrech z afrínské invaze. Norbert Röttgen, člen křesťansko-demokratické strany CDU kancléřky Merkelové, v této souvislosti pronesl zatím nejsilnější kritiku turecké invaze proti Kurdům. Řekl, že je „nezákonná, v rozporu s mezinárodním právem a kontraproduktivní pro boj proti Islámskému státu“. Turecko podle něj „nemůže tvrdit, že jedná v sebeobraně, protože Kurdové v Sýrii na něj nikdy neútočili“. OSN v úterý uvedla, že turecká invaze už vyhnala z domovů na pět tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
