Enron, Jukos a Joyce

Částky, o kterých je řeč, běžnému smrtelníkovi mnoho neříkají, protože si neumíme představit, co bychom si za ty miliardy dolarů konkrétně mohli koupit. Srozumitelnější je určitě zpráva, že byl včera v Londýně za zhruba 240 tisíc liber, tedy za jedenáct milionů korun, vydražen dopis, který napsal v roce 1909 irský spisovatel James Joyce své nastávající ženě. Za jedenáct milionů již lze pořídit dům s bazénem a garáží s vozem střední třídy, takže odpadá jakákoli pochybnost, že by Joyceovo sto let staré vyznání lásky ztratilo na aktuálnosti.

Zkusme si ale představit, jak v takové zkoušce časem mohou uspět akcie Jukosu či účetní knihy Enronu, jaké vyvolávací ceny se asi mohou za sto let dočkat na hypotetické aukci. Literární hodnota těchto písemností nestojí za zmínku, jako doličné předměty budou dávno k ničemu, a tak není vyloučeno, že se jejich cena bude rovnat leda váze papíru určeného k recyklaci. Poučení z tohoto srovnání je vlastně osvobozující. Falšovat účetnictví a krátit daně člověka může stát miliardy dolarů, zatímco vyznání lásky může představovat milionový zisk.

Na potvrzení hypotézy, že vřelý cit je cennější než cynická kalkulace, si ovšem skeptik nejspíše ještě chvíli počká. Šéfové Enronu a Jukosu tvrdí, že jsou nevinní, a soudy ještě nerozhodly. Teoreticky je stále možné, že vzorem pro příští generace nebude slavný spisovatel, ale otrlí byznysmeni.