Energetická konference v Ostravě
Nejlevnější je ta energie, která se ušetří. Tahle stará zásada všech ekologů kupodivu na dnešním energetickém rokování v Ostravě nepřevažovala. Naopak se na ní - z iniciativy Česka jako předsednického státu EU- evidentně prosazovaly názory jaderné energetické lobby. Že se Evropa do budoucna neobejde bez jaderných elektráren, zdůrazňoval nakonec nejen Topolánek, ale připouštěl to i eurokomisař pro energetiku Piebalgs. O jádru ovšem mluvil jen jako o jednom z energetických zdrojů.
Faktem je, že se stoupajícími problémy kolem dodávek plynu a nejistoty kolem cen ropy se začíná zase víc uvažovat o elektřině z jádra. Je to trend v celé Evropě, která má - mimochodem- největší koncentraci jaderných elektráren na světě. Tím pádem ale také největší koncentraci problémů, spojených jejich provozem. Ať už jde o zlověstné poruchy a nebezpečí teroristického útoku, anebo o vyřešení otázky, kam s vyhořelým palivem. To totiž kupodivu u sebe za humny nechce nikdo, ani zdejší zastánci jaderné energetiky. Zrovna tak odmítají obnovení těžby uranu ve své lokalitě. Elektrárny s uzavřeným palivovým cyklem, které prý zpracují i použité palivo, jsou hudbou budoucnosti. Z minulosti naopak přetrvává zvyk slibovat obcím v tzv. havarijní zóně kolem jaderných elektráren kompenzace v řádu stamilionů. Že by měl kompenzační nároky občanů uspokojit ČEZ ze svých zisků, to očividně politiky nenapadá. Škoda: hned by totiž bylo jasnější, jestli je ta úžasná elektřina z jádra opravdu tak levná, jak o ní s oblibou tvrdí.
Kromě toho není vůbec jisté, zda by jaderná energie opravdu snížila závislost Evropy na nespolehlivých zahraničních partnerech: jednak berou reaktory sovětského typu palivo od ruské státní firmy TVEL, od které ho kupují i Dukovany a od letoška také Temelín, protože v tamních reaktorech vyvolávalo palivo od Westinghousu poruchy. A kromě toho je například česká akciová společnost Škoda Jaderné Strojírenství, kde se vyrábějí různá zařízení pro jaderné elektrárny, od roku 2004 v rukou ruské skupiny firem OMZ Group. Kontrolu nad tímto seskupením má Gazprom a tím nepřímo ruská federace. Je to výsledek privatizace tzv. "českou cestou", kdy po volbách v roce 1992 spadly předjednané smlouvy s francouzským Framatomem pod stůl a přednost dostal český manažér Soudek.
V Ostravě se ovšem jednalo také o přeshraničních přenosových sítích, které by se měly rozšířit a modernizovat. To je nepochybně chvályhodné, protože je nutné, aby měli spotřebitelé zajištěn přísun dodávek energie. Zvlášť když na energii, jak pronesl při jednání vzletně Topolánek, "závisí naše svoboda". Až na to, že perspektiv, ze kterých se takový cíl dá nahlížet, je víc. Tak například z perspektivy tuzemské společnosti ČEPS, která provozuje zdejší přenosovou soustavu elektrického proudu, byly prý některé úseky loni na podzim krátkodobě přetíženy kvůli nadměrným dodávkám elektřiny z větrných elektráren v severní části Německa. A závěr? Rozvoj některých obnovitelných zdrojů je podle ředitele strategického plánování společnosti ČEPS Pavla Šolce rizikem pro přenosové sítě, protože v nich vyvolává nestabilitu. Co takhle jít na to opačně a stanovit si do budoucna úkol vyvinout takové sítě, které by se s touhle z ekologického hlediska nanejvýš pozitivní výzvou vyrovnaly?
Kromě toho spotřebuje například česká ekonomika - podle údajů Hnutí duha- na každou korunu hrubého domácího produktu skoro dvakrát víc energie než patnáctka původních států EU. Ekologové tedy právem žádají, že zelenou musí mít v prvé řadě energetická efektivnost našeho hospodářství. Dalším významným zdrojem úspor by mohla být energetická efektivnost zdejších budov. Kdyby se zlepšila, dalo by se v ČR ušetřit až 37 procent spotřeby energie. To všechno ale v popředí ostravského jednání nestálo. Už jenom jako ironický kontrapunkt pak působí dnešní zpráva, že Evropské komise marně žádá od dvaceti členským zemím, mezi nimi i od ČR, aby ji konečně informovaly o tom, jak začlenily směrnici o energetických službách do svého vnitrostátního práva. Jde o směrnici, která má zlepšit energetickou účinnost. K tomuto politickému závazku se státy zavázaly už v roce 2005.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.