Elektromagnetická síť zneškodní vesmírné smetí
Na oběžné dráze kolem Země stále roste množství úlomků družic a raket. Většina z nich je z kovu. Existuje řada návrhů, jak blízký kosmický prostor od tohoto smetí čistit, aby se omezilo riziko srážky úlomků s kosmickou lodí či jinou družicí. Japonští vědci plánují na tyto trosky uskutečnit „zátah” pomocí speciální elektromagnetické sítě.
Výzkumníci z japonské kosmické agentury JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency) přišli za tímto účelem s konceptem lehkého vlečného zařízení, vyrobeného ze sítě tenkých drátů z nerezové oceli a hliníku. Jeden konec této dlouhé a úzké síťky bude připevněn k servisní družici, která síť vynese na oběžnou dráhu, zatímco druhý se díky senzorům registrujícím záblesky okolních kovových úlomků bude snažit přidružit k nějakému z větších úlomků mrtvé družice.
Během pohybu po oběžné dráze Země procházejí všechna kosmická tělesa prostorově proměnlivým geomagnetickým polem. Prostorová nehomogenita pole a pohyb kovového předmětu v něm vyvolají v dlouhých drátech elektromagneticky indukované elektrické napětí a doprovodné magnetické pole. Dráty pak budou na okolní kovové úlomky působit magnetickou silou, která je bude přitahovat směrem k síti. Proces magnetického shromažďování úlomků může trvat měsíce až roky. Nakonec síť, zcela naplněná přidruženými úlomky, řízeně sníží výšku své oběžné dráhy. Tak se úlomky ocitnou v prostředí s větší hustotou atmosféry, které je bude čím dál více brzdit, jejich dráha se bude dále snižovat, až nakonec smetí shoří v hustých vrstvách atmosféry.
První praktická zkouška tohoto systému v kosmu se uskuteční už brzy – pravděpodobně 28. února tohoto roku. Úkolem této mise bude nejdříve úspěšně v kosmu rozvinout malou, asi 300 metrů dlouhou a 30 centimetrů širokou síťku, a poté analyzovat elektromagnetické jevy, které se v ní budou odehrávat. Pozdější zkoušky se sítěmi větších rozměrů, o délkách zhruba 1-10 kilometrů, budou zhruba kolem roku 2020 již zaměřeny na samotný „zákrok proti smetí”.
V kosmu nyní létá přes 20 000 úlomků vysloužilých družic a posledních stupňů nosných raket, větších než 10 centimetrů v průměru. Většina z nich se vyskytuje ve výškách od 800 do 1400 kilometrů.
Zdroje: Phys.Org, Yahoo News, New Scientist, inhabitat, Gizmodo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.