Ekonom Münich: Dotační programy je třeba analyzovat. Jinak vláda udělá pod tlakem plošný škrt, protože neví, komu by měla brát víc

O nejvíce peněz by v příštím roce mělo přijít ministerstvo školství. Mělo by dostat o 29 miliard korun méně než letos, univerzity přijdou o více než dvě miliardy a Akademie věd o 600 milionů. V důsledku toho podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové hrozí odchody expertů a zpomalení vývoje.

Čtěte také

Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika neřízeně a plíživě přešla z tržní do silně závislé na dotacích

„Je důležité připomenout, že státní rozpočet na vědu byl ještě před tímto návrhem plánován na úplně stejné nominální úrovni, jako je letos,“ upozorňuje ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Vzhledem k inflaci to podle něj znamená velký reálný pokles výdajů na vědu a i jejího podílu na HDP.

Český rozpočet na vědu je přitom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrný. Odborná sféra je ale strategickým odvětvím.

„Není jediný důvod, proč nezvyšovat výdaje na vědu, protože všichni víme, a vláda to má i ve svém prohlášení, že to je jedna z klíčových investic do budoucnosti této země a v podstatě je to investice do budoucích výnosů veřejných rozpočtů,“ říká Münich.

Překážky rozvoje odborné sféry

Stagnuje i spolupráce s firmami a podnikateli. Nízký zájem o společné projekty popsal člen představenstva Škody Auto Martin Jahn:

„V podstatě je těžké získat partnera, který by měl zájem dělat i to, co chceme dělat my. A se vší úctou k akademické sféře my prostě nebudeme dělat to, co chtějí dělat oni, protože je zrovna napadlo, že je to dobré. My musíme dělat to, co my potřebujeme.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Dotace – peklo nejen pro rozpočet, ale i pro ty, kterým mají pomáhat

Překážek rozvoje odborné sféry je ale podle Münicha celá řada. Patří mezi ně velká byrokracie, spory o autorství a zisky, dělení financování mezi soukromé a veřejné prostředky i velká setrvačnost a konzervativnost při prosazování změn.

Administrativní zátěž se přitom týká i dotačních programů, které jsou pro mnohé oblasti české ekonomiky, včetně vědy a výzkumu, dnes již nezbytné. Každý projekt se musí vyhodnocovat, takže dat je k dispozici dostatek. Co ale chybí, jsou analýzy efektivnosti a užitku jednotlivých dotačních programů.

„Pokud nevíme, které programy jsou, nebo nejsou účinné, tak vláda udělá pod tlakem nějaký plošný škrt všem stejně, protože neví, komu by měla brát víc,“ popisuje Daniel Münich.

Více o škrtech v českém školství i aktuálních problémech ze světa ekonomiky si můžete poslechnout v celém dílu pořadu Řečí peněz. Moderuje Naďa Bělovská.