EET přineslo jen drobné. Stát by se měl zaměřit na odliv dividend a daňové ráje, radí ekonom Kovanda

Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že EET přineslo do státní pokladny deset miliard korun a bylo tak na zvýšení platů učitelů nebo zdravotníků. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je přínos elektronické evidence zhruba jen ve výši tří miliard a za podstatnější pro lepší výběr DPH považuje kontrolní hlášení.

Petr Holub: Hamletovský rozpočet na rok 2019

• Upravit
• Smazat

Nikdy neobsahoval státní rozpočet tolik peněz jako jeho návrh na příští rok, nikdy se o tolik miliard nezvýšily výdaje a také nikdy výdaje nerostly tak rychle.

Ovšem i částku uváděnou premiérem Kovanda považuje za nízkou, a to ve srovnání s příjmy státního rozpočtu, které loni činily 1,3 bilionu korun. Podle něj by se EET nemělo krátce po svém spuštění rušit, vzhledem k výnosům si ale nemyslí, že šlo o dobrý nápad.

Kovanda upozorňuje i na to, že daňové výnosy od malých podnikatelů jsou jen drobné ve srovnání s tím, že každý rok za hranice odtéká 300 miliard korun. „To opravdu škodí naší ekonomice. Na rozdíl od toho, že nějaký hospodský přesně nevykáže daně. Začínáme od špatného konce,“ zdůrazňuje.

Neřešíme situaci na korporátní úrovni: odlévání zisků do daňových rájů, odtok dividend do zahraničí nebo dotační podvody – tam bych zacílil jako první. Černé díry, ve kterých mizí veřejní peníze, tam jsou mnohem rozsáhlejší.
Lukáš Kovanda

„Překvapuje mě, že se podnikatelské asociace více nepostavili za podnikatele. Setkávám se s řadou živnostníků, u nichž nemám pochyb, že by snad jeli v nějakém černém byznysu, a ti vesměs říkají, že je pro ně EET zátěží,“ diví se ekonom.

EET podnikatelům prospělo

„Kritika není překvapením. Takových, kteří přesně věděli, jak to dopadne, je mnoho. Ale kolik z těch křiklounů si sedlo ke stolu a snažilo se vyjednat co nejlepší podmínky?“ ptá se Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Asociace prý například nyní jedná o zavedení offline režimu pro nejmenší podnikatele, u nichž Břečková připouští, že na ně EET nepříjemně dopadá. Celkově prý ale díky evidenci došlo k určitému narovnání podnikatelského prostředí a mnohým také EET pomohla zpřehlednit vlastní podnikání.

EET ekonomice prospělo, jeho zavedení bylo otázkou času. V zahraničí se dávno masivně eviduje, v Česku máme takovou měkčí formu evidence.
Pavla Břečková

Břečková připouští, že EET má i řadu rezerv a netuší, proč bylo jeho zavádění pro vládu až takovou prioritou. Získaných dat by podle ní bylo možné do budoucna využít k administrativním úlevám pro podnikatele, například k automatickému počítání daňové povinnosti z hotovostních tržeb.

„Počet podnikatelů neklesá, naopak roste, a to i u živnostníků. Pikantní je, že největší přírůstek je u restaurací, u kterých přitom byly předkládány katastrofické vize,“ připomíná.