E-školy dodávají Estonsku experty, země je ve světové špičce v digitalizaci
Estonsko patří ke světové špičce v digitalizaci. Jako první zavedlo volby po internetu a téměř všechno tam vyřídíte online. To ale vyžaduje počítačovou gramotnost a spoustu expertů na informační technologie. V Estonsku se proto s předáváním těchto znalostí začíná už od raného věku a školství je v této malé pobaltské republice na cestě k úplné elektronizaci.
V estonských základních školách leží na lavici místo sešitů notebooky už před sedmiletými dětmi. Na hodinách se učí třeba naprogramovat malého robota. „Učí se, jak funguje a co všechno se s ním dá dělat,“ přibližuje učitelka informatiky Birgy Lorenzová.
Jedním z dětí ve třídě je i sedmiletý Reif, který sedí za počítačem a skládá pomocí myši za sebe různě barevné bloky, z nichž každý má nějakou funkci. A podle toho, jak je naskládá za sebe, pak robot provádí různé činnosti.
„Druhá třída je ideální doba, kdy s tím začít. Děti jsou ve věku, kdy se se vším seznamují a o všechno se zajímají," říká Lorenzová. Programování si mohou děti vybrat jako nepovinný předmět.
Tak zvaných e-schools, využívajících ve výuce nejmodernějších digitálních technologií a postupů, je v této zemi podle vlády přes 85 %. Do roku 2020 chce Estonsko do elektronické podoby převést všechny studijní materiály. Podle vedoucí úřadu pro digitalizaci Anny Piperalové tento přístup nese ovoce. Estonští školáci se totiž pravidelně umísťují na předních místech v mezinárodních srovnávacích testech.
„Ve výuce hodně využíváme 3D modelování – například v hodinách biologie – aby děti viděly, jak funguje třeba srdce. Tyhle technologie se uplatňují i při různém zkoušení," vysvětluje Anna Piperalová.
„Učebnice a sešity pořád ještě máme. Spoustu materiálů nám učitelé ve škole ale už dávají přes internet. My se pak můžeme rozhodnout, jestli si je vytiskneme, nebo s nimi budeme pracovat na počítači nebo třeba v mobilu," popisuje osmnáctiletý student Ramses výuku ve vyšších ročnících. Navzdory pokročilé digitalizaci estonského školství tu ale stále platí staré pravidlo, že do školy se chodit musí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.