Dvourozměrný cín možná elektricky překoná grafen
Po dvourozměrném uhlíku (grafenu) a dvourozměrném křemíku (silicenu) nyní přichází na scénu dvourozměrný cín: stanen. Název byl vytvořen podle latinského výrazu pro cín stannum. Všechny tyto exotické a podivuhodné materiály se vyznačují tím, že mají na atomové úrovni formu jednoatomové nanovrstvičky, čili jakéhosi velmi jemného pletiva, v jehož uzlech se nacházejí jednotlivé atomy příslušného prvku.
Dvourozměrný cín (stanen) patrně překoná grafen v oblasti elektrické vodivosti. Podle výpočetních modelů teoretických fyziků ze Stanfordské univerzity by podél této jednoatomové vrstvičky cínu měly proudit elektrony, a tedy i elektrický proud prakticky bez jakéhokoliv odporu, a to i při pokojové teplotě. Úspory energie při vedení elektrického proudu by v tomto případě byly značné.
Pokud bychom navíc do mřížky dvourozměrného cínového atomárního pletiva přimíchali atomy fluoru, zachoval by si tento dvourozměrný materiál dokonalou vodivost až do teploty 100 stupňů Celsia. To je velmi zvláštní, když si uvědomíme, že za obvyklých podmínek by v tomto případě tepelně kmitající mřížka měla klást postupujícím elektronům odpor.
Případné aplikace dvouozměrného cínu jsou pak jasné: pokud by stanen nahradil materiál vodičů nebo dokonce křemík v součástkách uvnitř počítačových čipů, počítače by se pak mnohem méně zahřívaly a spotřebovávali by také mnohem méně elektrické energie. Nicméně problémem zatím zůstává, jak bude možné teoreticky vypočítaný a ideální materiál stanen prakticky vytvořit a jak z něj pak bude možné vyrábět potřebné elektronické součástky.
Zdroje: Phys.Org, SLAC National Accelerator Laboratory (Stanford University), Nanotechnology world news
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
