Dvory a rezidence ve středověku VI.
Jak byli dvorští služebníci odměňováni? Jak fungovalo u dvora dodavatelství? Čím vším musel projít chléb než se dostal na dvůr panovníka? Právě to jsou témata šestého dílu seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
V minulých dílech jsme s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR začali odhalovat poměrně složité členění dvorského života.
Na úvod můžeme otevřít dílo Ökonomik Konráda z Megenberku a připomenout si tak rozdělení služebnictva, o kterém bude dále řeč.
"Služebníci jsou tedy rozděleni za prvé co se týče různých cílů, k nimž jsou určeni, na tři skupiny, protože jedni služebníci jsou čestní, další užitkoví a konečně další přidružení. Usiluje se o tři dobra: totiž o dobro čestné úsilím rozumovým, o dobro užitečné úsilím částečně rozumovým, částečně smyslovým, a konečně o dobro zábavné, které, jak se soudí, se vůči dobru čestnému a užitečnému vymezuje hlavně proto, že se o ně usiluje především úsilím smyslovým, byť následně a v druhé řadě i úsilím rozumovým. Služebník čestný je ten, který slouží k tomu, aby se buď udrželo již získané čestné dobro, nebo aby se získalo dobro, které jsme ještě nezískali. Užitkové dobro je takové dobro, o něž se usiluje kvůli zachování těla, jako Např. pokrmy, oděv, obydlí, obecněji neživé majetky a statky štěstěny. Služebník zábavný je ten, který slouží dobru potěšení a k dočasnému příjemnému rozptýlení. Dobro potěšení je jak se uznává - jako hra, která potěší nejdříve vnější smysly a následně těší i rozum; takové jsou hry hudební, které těší smysly sluchu, nebo hry okázalé, které svádějí smysl zraku"
O servírování chleba a vody panovníkům
Pečovat o panovníka, jeho rodinu a hosty pochopitelně nemohl jen tak někdo. Postupem let vznikl poměrně složitý postup, kterým muselo projít každé jídlo i pití než se ocitlo na stole urozených.
Pravidla platila nejen při servírování potravin, ale také při jejich získávání.
Středověk ctil tradice a ty platily také pro celý systém dodávání surovin na panovníkův dvůr.
Život služebnictva
Pro život u dvora platila jasná a přísná pravidla, která služebnictvo muselo dodržovat. Přesto se některé povinnosti mohly proměnit ve velmi příjemná překvapení. Dnes bychom mluvili o práci, za kterou služebnictvo mohlo získat prémie.
Přítomnost panovníka byla pro dvůr velmi důležitá, jak potvrzují také odměny pro služebnictvo.
Panovník se ovšem v minulosti mohl vepsat do dějin také jako koordinátor nákupů, alespoň tak mluví zápis ve Zbraslavské kronice. Podle něj dlouho před samotnou korunovační slavností vyslal Václav pro kupce ze vzdálených krajů. Nákupy se tak odehrály přímo na jeho rozkaz.
Náročnost uživení panovníkova dvora
Postupem let se panovníkův dvůr rozrůstal a tak vzrůstaly také nároky na jeho uživení. Panovník žil nejen z nákupů, ale také z dávek jednotlivých poddanských obcí a měst. Od počátku zároveň dvůr využíval možností cestování. Pro konkrétní město byl příjezd dvora vždy věcí prestiže, mnohdy ovšem velmi draze vykoupené.
Stížnosti jsou staré jako lidstvo samo
S dílem Konráda z Megenberku jsme si představili ideální fungování dvora. Pro mnohé byl příjezd dvora spojen také s velkým očekáváním, která nemusela být naplněna. To dokazuje také jedna z dochovaných stížností.
Příště
Příští setkání s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR už zasvětíme otázkám kariéry na středověkém dvoře. Kdo se mohl dostat do přízně panovníka? Kdo naopak u panovníka propadl? Kdo nám o vzestupech a pádech u dvora zanechal zprávy? O tom všem už se začnete dozvídat od 19. února 2010.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
