Důvěra Šebrlemu

25. srpen 2004

Vláda Stanislava Grosse získávala důvěru Poslanecké sněmovny zrovna ve chvíli, kdy desetibojař Šebrle získával zlatou olympijskou medaili. Bez ohledu na to, zda poslanci vyslovili či nevyslovili důvěru vládě, důvěřovali Šebrlemu, a ten jejich důvěru nezklamal.

Když skočil o tyči pět metrů, bylo s ohledem na jeho kvality v hodu oštěpem prakticky rozhodnuto. Naši zákonodárci už mohli klidně přemýšlet o tom, co udělat, aby si vysloužili důvěru občana Šebrleho. Těsná většina, která podpořila Grossovu vládu, chce o důvěru soutěžit v disciplínách, jako jsou rozvoj lidských zdrojů, budování pozice ČR v EU, zachování sociální soudržnosti české společnosti či snižování schodku veřejných financí. Opozice si pak důvěru občana Šebrleho míní získat tím, že ke všemu, co vláda podnikne či nepodnikne, učiní kritické připomínky. Úspěchem poslanců ovšem bude, pokud přesvědčí občana Šebrleho, aby za dva roky přišel k volbám.

Nepochybně učinili dobře, když si sedmihodinovou parlamentní rozpravu o vládním programu naplánovali na den, kdy byl náš atlet soustředěn na reprezentaci, a občané soustředěni na našeho reprezentanta. Parlamentní rozpravy o vládě jsou totiž disciplínou, ve které poslanci v křečovité snaze získat díky přítomnosti kamer nějaké ty politické body, paradoxně občany spíše znechucují. Buďto tím, že obhajují i kroky postrádající smysl, anebo tím, že i to, co má logiku, vášnivě odsuzují. Je natolik zřejmé, že se snaží jedni druhé znemožnit, že se nakonec skutečně všichni znemožní. To těžko ocení sportovec, zvyklý respektovat své soupeře, protože si umí představit, jak se nadřeli v tréninku, a ví, jak bylo těžké je porazit. Politici vzájemného respektu schopni evidentně nejsou. Až to vypadá, že ho ani nejsou hodni.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu