Důl místo hradu, továrna místo zámku
Na staré průmyslové stavby se poslední dobou začíná pohlížet jako na technické památky. Ujímá se pro ně pojem industriální dědictví a stávají se předmětem odborného zkoumání. Budí také stále vyšší zájem turistů.
Počátkem března byly v Informačním centru Středočeského kraje pokřtěny dvě zajímavé publikace. Přesněji řečeno byly zkolaudovány, místo kapek šampaňského na jejich desky dopadly špony a prach. Kraj chce přiblížit veřejnosti technické dědictví na svém území, a proto podpořil vydání knihy s názvem 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Zároveň s knihou vznikl také bezplatný Průvodce po industriální minulosti a technických památkách Středočeského kraje. Stovku staveb vybrala společně s dalšími autory knihy ing. arch. Eva Dvořáková z Ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. Texty doplňují působivé fotografie Pavla Friče.
Když Karlštejn omrzí
Posluchači Českého rozhlasu Leonardo mohli Evu Dvořákovou slyšet v magazínu Nula-jednička. V rozhovoru se zamyslela nad významem průmyslového dědictví: "Je to vlastně taková Popelka. Když se kohokoli zeptáte, co je to památka nebo co máme chránit, tak vám odpoví, že je to hrad, zámek, klášter, kostel... Málokoho napadne, že je to i technické dědictví. Že je to důl, huť, továrna nebo mlýn. Technické dědictví je nedílnou součástí kulturního bohatství našeho národa. Můžeme říct, že hrad nebo zámek, to je statická kulisa. Kdežto továrny a technické dědictví je to, co psalo historii. V nich se vyrábělo, v nich byla určitá činnost."
Dát dohromady sto památek nebylo jednoduché, v širším výběru se sešly tři stovky staveb. Autoři se při finálním výběru snažili zachytit výrobní odvětví typická pro dané části regionu a důležitou roli hrála také přístupnost památky. Podle Evy Dvořákové došlo i na hádky: "Když autorský tým vybíral lokality, tak se samozřejmě velmi hádal, protože pro někoho byl důležitější pivovar a mně jsou naopak bližší hutní stavby." Pivovary i hutní stavby se do výběru dostaly. A společně s nimi také vodojemy, mosty, železniční stanice a hvězdárna. Nebo Hornické muzeum Příbram, které svou návštěvností šlape na paty hradu Karlštejn.
Industriální stopy
Technické památky samozřejmě najdete po celé České republice. Jejich zkoumáním a mapováním se zabývá České vysoké učení technické prostřednictvím Výzkumného centra průmyslového dědictví. Nejviditelnější činností centra je pravidelné mezinárodní bienále Industriální stopy a vydávání vlastních publikací. V roce 2005 tak například vyšla kniha Pražský industriál a o dva roky později na ni navázal Liberecký industriál. Centrum provozuje také Registr průmyslového dědictví, který je částečně zpřístupněn na internetu. Letos v červnu by se pak měla konat vědecká konference zaměřená na průmyslové dědictví Ústeckého kraje.
Rozhovor s Evou Dvořákovou jsme vysílali 10. března v magazínu Nula-jednička.
Článek najdete v aktuálním čísle Týdeníku Rozhlas, na jehož stránkách se s Českým rozhlasem Leonardo můžete setkávat každý týden v rubrice Dobrodružství poznávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.