Duhové peří staré 40 milionů let
Během milionů let evoluce se u ptáků vyvinula celá řada chemických i fyzikálních mechanismů, které mají jediný cíl - vytvořit co nejnápadnější peří. Paleontologové z Yaleské univerzity teď objevili důkaz, že duhové peří se muselo objevit už před více než 40 miliony let.
Duhové zbarvení je výsledkem změny barev v závislosti na úhlu pozorování. V případě ptačích per jej vytváří rozptyl světla na povrchu pera spolu s hladkým povrchem melanozomů - tedy částic pigmentu melaninu, které se nacházejí uvnitř per. Struktury podobné melanozomům našli paleontologové ve fosilním peří už před 25 lety, ale většinou je pokládali za bakterie, které ptačí pera rozkládaly.
Sporné struktury teď vědci z Yaleské univerzity našli v jednom ptačím peru starém 40 milionů let. Při jeho zkoumání elektronovou mikroskopií zjistili, že nejde o žádné bakterie, ale skutečné melanozomy. Pravěký pták se tedy zřejmě pyšnil tmavým peřím, které stejně jako peří dnešních špačků nebo vlhovců na slunci házelo kovově lesklé odlesky zelené, modré a měděné barvy. Je to vzrušující objev, díky kterému si můžeme položit otázky, kdy se duhové peří objevilo vůbec poprvé - jestli u primitivních ptáků, nebo dokonce u dinosaurů.
Objev zveřejnil časopis Biology Letters.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
