Duha je jevem přechodným

16. listopad 2006

Ačkoliv politikou znavené veřejnosti už začíná být jedno, kdo a jak, s kým a do kdy se nakonec domluví, strany jakoby to nevnímaly. Zůstávají zahleděny do sebe a ohání se údajnými přáními svých voličů. Která jsou přitom těžko prokazatelná.

0:00
/
0:00

Neboť kolik lidí hlasujících na jaře pro sociální demokracii si doopravdy přálo, aby případnou Paroubkovu vládu drželi u moci nereformovaní komunisté? A kolik příznivců ODS si chtělo aby tato strana mermo mocí vstupovala do duhové koalice, v níž prosadí minimum reforem? A tak dále. Otazníky by mohly doslova pršet. A po dešti bývá skutečně někdy na obloze duha. Je to krásný, nehmotný úkaz, který mají rádi nejen děti. Krásný také proto, jak je vzácný. Vydrží na nebi obyčejně jen několik minut. Pak nenávratně zmizí. Také nyní dohadovaná politická duha by měla být jevem velmi přechodným. Myšlenku, že se nad námi poklene několik planých let, je třeba jasně odmítnout. Jen brzké nové volby mohou rozdat znovu mandáty a není těžké přiklonit se k názoru prezidenta Klause, že jen těžko skončí stejným patem, který už skoro půl roku ochromuje zemi. Právě proto, že velmi pravděpodobně budou výsledky předčasných voleb jiné, je ovšem ČSSD hned tak nechce. Ztráty se konečně sociální demokraté už obávají otevřeně. A tak předseda Paroubek tahá za brzdu jak to jen jde. Před nedávnem mu přispěchali na pomoc lidovci, když řekli, že přechodná vláda musí být i s účastí ČSSD. Ve chvíli, kdy už skoro byla sociální demokracie v izolaci. A tehdy také KSČM couvla z rýsující se rychlé cesty k volbám.

Momentálně panují dohady kolik barev by duhová koalice vlastně měla mít. Zda čtyři podle počtu demokratických stran v dolní komoře a tudíž bez komunistů. Ale je otázkou, zda to mají malí lidovci a zelení zapotřebí. Zejména ti druzí by podle veškeré logiky měli zůstat mimo a nezaplétat se mocenské hry.

A čerstvě také hlas pražských lidovců nabádá k opatrnosti. Prý je třeba počkat do začátku prosince, kdy bude mít strana po sjezdu nové vedení. To dosavadní, po Kalouskově pádu a následné rezignaci většiny místopředsedů defakto nelegitimizované, ovšem prosazuje účast ve vládě s ODS, ČSSD a případně i zelenými. A celkem správně říká také pražská buňka KDU-ČSL, že když se rokuje už málem půl roku, může řešení ještě několik dní klidně počkat. Je sice pravda, že pražští lidovci nemají vzhledem k volebnímu výsledku právě silnou pozici, ale mohlo by se stát, že se k nim přidají i další regiony. Na internetových diskusních stránkách KDU se také objevily názory, zda by nebylo lépe odejít do opozice. Kdyby se tak stalo a stranou zůstali i zelení, měla by koaliční duha rázem jen barvy dvě.

Ve hře je ovšem také varianta pětibarevná, tedy přechodná vláda i s komunisty. Což je zřejmě utopie, ale ČSSD by se to mohlo líbit, neboť by si tak své partnery na levici zavázali do budoucna. A také by prostřednictvím podmínky když duha, tak kompletní, mohli přimět ODS přece jen k velké koalici. Která by byla Paroubkovým velkým vítězstvím a naopak Topolánkovou prohrou.

Jenomže tento víkend se bude na kongresu ODS volit nový předseda a jestliže zůstane Topolánek v křesle, což je víc než pravděpodobné, o to rázněji půjde proti dvoustranné vládě se sociálními demokraty a o to více bude trvat na brzkém termínu předčasných voleb. Duha, pokud se zrodí, bude muset mít přece jen více barev. Zdá se, že nejčestnějším řešením by bylo to, co dlouhodobě navrhují zelení: vytvořit nepolitickou přechodnou vládu a s tou by pak mohlo docela klidně souhlasit takřka celé politické spektrum. Jinými slovy - bylo by asi jedno, kdyby pro ní zvedli ruce i komunisté.

Jisté je ovšem: bez souhlasu aspoň některých sociálních demokratů by takový kabinet stejně nemohl vzniknout. A ti, jak už bylo řečeno v úvodu, budou zase trvat na předčasných volbách minimálně za dva roky. Takže příslovečné světlo na konci tunelu nevidět a nepřiblíží ho zřejmě ani kongres ODS, ani za měsíc sjezd lidovců. A jsou dokonce i velmi důvodné pochybnosti o tom, zda může přijít nějaká pestrá koaliční duha. Bylo by pěkné, kdyby ano. Ale jako na obloze - jen na chviličku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.