Druhý pilíř může zachránit kampaň vlády

Jan Macek ze společnosti Swiss Life Select, která měsíčně mapuje zájem Čechů o důchodové spoření, předpokládá, že do druhého pilíře vstoupí kolem 200 000 lidí. Původní odhady státu a penzijních společností přitom byly kolem půl milionu lidí, což se podle analytiků zřejmě nenaplní. „Chybí jakákoliv kampaň ze strany vlády, která by lidi do systému nalákala. Navíc opozice jasně deklaruje, že druhý pilíř po nástupu k moci zruší. Navíc i samotný druhý pilíř lidi odrazuje tím, že má určitá omezení, například, že ve druhém pilíři musím zůstat až do důchodu,“ popisuje hlavní důvody nezájmu lidí o druhý pilíř

Vstup do druhého pilíře nabízí šest penzijních fondů, které začaly kapitálové spoření na penzi ve druhém pilíři opatrně nabízet. Dosud se hlásí lidé po stovkách, maximálně po tisících, teď však fondy chystají agresivní kampaň, která má do léta přivést fondům tentokrát už statisíce klientů. Největší zájem o druhý pilíř očekávají ekonomové v květnu a červnu, vysvětlil prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda. „V prvních měsících vstoupili pouze nadšenci, kteří tym chtěli vstoupit sami. Teď bude záviset, jak silnou kampaň teď stát pro podporu druhého pilíře vstoupí.“ Podle Svobody není nic ztraceno, protože například minulý rok při penzijním připojištění vstoupilo do systému během listopadu stejný počet lidí jako za předešlých 10 měsíců.

Důchodové spoření ve druhém pilíři lidem umožňuje, aby získali tři procenta sociálního pojistného od státu na soukromý účet, pokud si k nim přidají další dvě procenta ze své hrubé měsíční mzdy. Výhodnější je spoření minimálně na dobu deseti let a to hlavně pro mladší ročníky, vysvětluje ekonom Jiří Šatava z institutu CERGE. „Je výhodný spíše pro bohatší lidi. Ale třeba pro lidi kterým je kolem 25 let je výhodné vstoupit už při příjmu kolem 13 000 korun,“ vysvětluje Jiří Šatava.

Za tradičního odpůrce penzijní reformy je považován Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní, který dříve sám vedl velkou pojišťovací společnost. Podle v Česku je o druhý pilíř penzijního systému tak malý zájem, díky špatné ekonomické situaci. „Mzdy klesají a lidé si musí v tomto systému ještě více připlatit. Ti co mají nízký příjem tak do tohoto systému nebudou vůbec moci vstoupit. Nepodceňoval bych, ale stádovost lidí. Zlomový bude přelom června, kdy vyprší termín pro vstup do systému pro lidi mladších 35 let.“

Například muž, kterému je letos třicet let a měsíčně si vydělá čtyřicet tisíc hrubého, půjde do důchodu v 68 letech. Když by se spoléhal pouze na klasický důchod od státu a nic si nespořil, na penzi dostane měsíčně podle odhadů zhruba osm tisíc korun. V případě, že si bude ukládat peníze ve druhém pilíře, do fondu, který nebude na trzích příliš riskovat, na stáří dostane více než třináct tisíc korun. Naopak pětatřicetiletá žena se dvěma dětmi a mzdou 25 tisíc korun hrubého si při spoření v konzervativním fondu přijde ve druhém pilíři na téměř devět a půl tisíce korun, bez něj dostane od státu o dva tisíce méně.

Například Pavlína Novotná z Hradce Králové je na rodičovské dovolené a také přesně ve věku, kdy už musí myslet na to, jak si naspoří peníze na důchod. Druhému pilíři důchodové reformy ale nevěří. Raději plánují investovat své úspory do nemovitostí nebo vzácných kovů. „Máte také další spořící produkty, ve kterých zhodnocujeme pravidelně naše úspory,“ vysvětluje Pavlína Novotná. Jinak se ke spoření na důchod staví dvaačtyřicetiletý Josef Greš. Sám si už založil komerční penzijní připojištění ve třetím pilíři a také životní pojištění. Do druhého důchodového pilíře, který odstartoval na začátku ledna, chce také vstoupit. Nevěří totiž tomu, že se o něj v budoucnu stát dokáže postarat. „V momentě, kdy je rozhodnuto, že bude možno naspořené peníze dědit, tak to je další motivace k tomu, aby člověk druhý pilíř využil.