Dřív bylo na Štědrý den důležitější „být spolu“. Svátky konzumu máme až od 70. let, říká etnografka

Ženy chtěly být zaměstnané a přitom jim zůstala starost o rodinu a děti. To nás vlastně vehnalo do spirály vánočního stresu, říká Ilona Vojancová|foto: Věra Luptáková

Vánoce za sto let?

„Chtěla bych věřit, že sváteční atmosféra, strojení stromečku a tradiční jídelníček se udrží i za těch dalších sto let,“ říká etnografka a ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová. Novodobé tradici, kterou je sledování pohádek, už ale až tak nevěří, protože pokrok v oblasti techniky nás může zavát úplně kamkoli, zároveň ale věří, že „pohádky v nejrůznějších podobách, kdy dobro vítězí nad zlem, budou lákat i naše potomky. Ale kdo ví…“  

Podle nejrůznějších průzkumů chování lidí v české a moravské kotlině patří u poloviny dotázaných na štědrovečerní tabuli smažený kapr nebo řízek. Téměř všichni se ale shodli, že bramborový salát nesmí o Vánocích určitě chybět a stal se tak součástí naší tradice. Každá rodina si ale postupem let vybudovala tradice vlastní.

„My jsme si udělali takový malý průzkum a nervovým, třecím bodem v mnoha rodinách jsou právě zvyky, které si s sebou neseme. Někdo považuje Vánoce za čas, kdy se má sejít celá rodina a být spolu, jinde jen snědí ten bramborový salát s kaprem a sednou k televizi. Dnes jsou navíc čím dál běžnější rodiny smíšené z jiných kulturních tradic a rozdíly mohou být markantní, často pak i jablkem sváru.“

Vánoce před 100 lety

Meteorologové odhadují: Vánoce budou na blátě, denní teploty budou kolísat kolem dvou stupňů

Počasí v nadcházejících čtyřech týdnech se zřejmě nebude vymykat z průměru. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat v průměru kolem dvou stupňů Celsia a v noci kolem minus dvou až minus čtyř stupňů. Na konci sledovaného období se mohou vzhledem k nejistotě předpovědi od těchto hodnot odchylovat, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav v měsíčním výhledu počasí.

A jaké byly Vánoce před sto lety? „Ani vesnické prostředí, na které se specializuji, nebylo bez vánočního stresu. S obavami řešili přečkání dlouhé zimy, a to hlavně kvůli zásobám. Stres z nákupů nebo uklízení naši předci ale určitě neřešili. Adventní čas byl vždy časem zklidnění. Skončila práce venku na polích a začala práce doma.“

Taky se samozřejmě družili, ne na podnikových večírcích, jak to známe dnes, ale na sousedských zábavách s muzikou a vyvrcholením pak byl Štědrý den. „Rodina se sešla u pokud možno co nejbohatšího stolu, a pak se dávaly dárky, hlavně dětem. Byly to dárečky velmi skromné, vyrobené hlavně z ovoce. Kominíci ze sušených švestek, panenky z fíků a nejrůznější stavbičky z jablíček. Na počátku 20. století pak ty šťastnější děti dostaly třeba tabulku na psaní ve škole nebo i něco na sebe,“ popisuje etnografka.  

A dnes? 

Návod na výrobu svícnu z šišek. Kopidlenští zahradníci vám přejí šikovné ruce a klidné vánoce

Od října jsou učni, studenti a jejich učitelé ze Střední zahradnické školy v Kopidlně v jednom kole, teď už ale mají největší nápor za sebou a stejně jako my se těší na vánoce. 

Kdy se pak z poklidného Adventu a Vánoc stala doba totálního stresu, jakou prožíváme dnes? Místo toho, abychom byli „jen spolu“, tak nakupujeme drahé dárky, nebo se jen kvůli dárkům zadlužujeme.

„Letos jsme měli velké výročí republiky a osmičková výročí, a tak jsme zkoumali proměnu zejména vesnického života od roku 1848 do 20. století. Sledovali jsme, jak si ženy samy snahou o emancipaci a zrovnoprávnění s muži, naběhly na ten současný kolotoč. Chtěly jsme být zaměstnané a přitom nám zůstala starost o rodinu, a to nás dostalo do spirály a kolotoče… Stres se začíná objevovat od 40.−50. let 20. století a konzum nás dohnal už v letech 70.“ Přitom ještě poválečné období bylo podle Vojancové poklidnější a nejdůležitější bylo být spolu…

Víc si poslechněte v audizáznamu svátečních Hovorů Naděždy Hávové.