Dřevěné kostky propojené s virtuální realitou. Pro děti magické

23. prosinec 2016

Žlutá kačenka, červeno-bílo-modrý plastový parník a k tomu červený nafukovací buvol. Hračky, které byly před rokem 1989 skoro v každé domácnosti. Hráli si s nimi dnešní třicátníci.

Někteří z nich vystudovali umělecké školy a zážitky z dětství se promítly do jejich práce. Dnes mluvíme o boomu moderní české hračky. Je všudypřítomné retro a vypůjčování starých vzorů zárukou úspěchu? Co musí návrhář přidat, aby hračku prodal?

Monika Matějková je typickou zástupkyní nastupující generace designerů. Inspiraci hledá v dětství a používá tradiční materiál – dřevo. Hračky, které Monika Matějková s Veronikou Watzkovou malosériově vyrábějí, nejsou doslovné, konkrétní, tak jako většina tovární produkce v obchodech.


V bedně se schovávají kostičky, jsou magnetické a navzájem se přitahují. Malé děti můžou postavit poměrně vysoké věci. Když hra ožije, objeví se stromy i vodopády. Na svém mobilu mohu navigovat panáčky, ti se pohybují v prostoru, který jsem si před chvilkou postavil. Když spojíme kostky a kreativitu s 3D realitou, dostaneme úplně nejvíc. Virtuální svět chceme propojit s fyzickým světem. Je to pro děti magické, když po fyzických kostkách chodí virtuální panáčci. VÁCLAV MLYNÁŘ

Jejich dřevěná raketa může být pro dítě například dortem. Z jedné třetiny je růžová a z druhé natřená světle mentolovou. Vzpírá se tak i gendrové jednoznačnosti a stereotypnímu vnímání toho, co je pro chlapečky a co pro holčičky.

Závoďák do výroby

Český designér Václav Mlynář studující a žijící v Londýně svou školní práci chce přetavit v podnikání. Navrhl hračku, která spojuje minulost se současností. Fyzické dřevo, se kterým si v dětství hrál on, s virtuální realitou, která je vlastní dnešním dětem. Václav Mlynář by chtěl do půl roku hru Koski dostat mezi děti.

Autorky ze studia My dvě hledají českého výrobce pro svou Mimozemi. Měl by kvalitně a za přístupnou cenu vyrábět jejich dřevěnou stavebnici. Jejich hračky s retro nádechem chtějí konkurovat továrním výrobkům velkých producentů. Navzdory množství nápadů, které se v poslední době v českém designu objevily, jde spíš o dva výjimečné případy. „Většina českých návrhářů své práce do malosériové výroby nedostane,“ říká Jana Vinšová z centra českého designu CZECHDESIGN.

Designer Tomáš Rejmon je příkladem autora, po jehož hračce děti sáhnou na výstavě a vydrží si s ní hrát. Hračka s názvem Závoďáci, kinetické autíčko s pružinovým pohonem, splňuje všechno, co po hračce může dítě i rodič chtít. Sama se hýbe, je didaktická, vypadá jak z komiksu a zároveň z encyklopedie starých automobilů. Po dvou letech od prvního funkčního návrhu posílá Tomáš Rejmon svůj závoďák do výroby.

Hračky, které Monika Matějková s Veronikou Watzkovou malosériově vyrábějí, nejsou doslovné, konkrétní, tak jako většina tovární produkce v obchodech
autoři: sch , Radek Kříž
Spustit audio