Drahé jízdné v pražské MHD

Od příštího roku bude stát základní jízdenka v pražské dopravě 26 korun, to je o třetinu víc, než letos.

Tím je Praha výjimečná proti ostatním městům, která sice také zdražují, ale podobné navýšení by se opravdu hledalo těžko.

Když odmítneme domněnku, že Praha má mimořádně neschopné radní či vedení Dopravního podniku, musí za tím být něco jiného. Zjednodušené se dá říct, že Praha je prostě jiná kategorie a srovnávat jde spíše s velkými městy jinde v Evropě.

Tak zní ostatně argument magistrátu. Primátor Pavel Bém i po zdražení prohlásil, že pražské jízdné je stále nejlevnější v Evropě, zvlášť když zdejší městská doprava poskytuje tak širokou nabídku služeb. Primátor využil toho, že přepočítal cenu pražských jízdenek jednoduše na eura. Skutečně pak jsou pražské jízdenky levnější než ve velkých městech Anglie, Francie, Německa, Beneluxu či Skandinávie. Ovšem když se zvolí jiná metoda a spočítá se, kolik si občané jednotlivých měst koupí lístků za měsíční plat, pak je Praha naopak nejdražší.

Jednou větou, najít odpovídající cenu jízdenek je pro každou městskou správu složitý problém. Vlastně jde o politické rozhodnutí a srovnání s jinými městy je pouze nepříliš významným vodítkem. Pražskému magistrátu se snadno zdražuje. Aglomerace hlavního města dnes zahrnuje dva miliony lidí, kteří zde žijí, pracují, cestují. Vzhledem k tomu, že jde prakticky o dvojnásobek proti stavu před dvaceti lety, a také vzhledem k tomu, že významné dopravní investice se v Praze zahájily až v posledních letech, město je prostě zahlceno dopravou. Na hlavních tazích se počet aut pátý rok nezvětšuje, protože se jich tam už víc nevejde. Namísto toho se zahlcují vedlejší ulice.

Když dnes centrální pražské obvody zavedly systém parkovacích zón, nezbývá stále více lidem nic jiného, než jezdit městskou dopravou. V ranních špičkách už je pro ně i metro malé.

Zdražit jízdné v této chvíli znamená, že Pražanům stejně nezbude nic jiného, než prostě zaplatit.

Ukazuje se tím ovšem jistá bezvýchodnost celé situace. Město dál roste minimálně stejným tempem, příjezdové silnice ze satelitních měst jsou už dnes ucpané, už dnes nestačí ani metro, situace prostě může být jen a jen horší.

K tomu, že neexistuje řešení, přispívá i nepromyšlená investiční politika. Je pravda, že se stavějí některé nezbytné stavby. Proč vláda tak dlouho otálela s vnějším pražským okruhem, to je otázka, je ale možné, že do tří let bude jižní část obchvatu a do sedmi let ta severozápadní. Pak se z pražských ulic ztratí minimálně desetina aut, která jen projíždějí. Ovšem všechno se zdržuje tím, že se, jak je v kraji zvykem, vymýšlejí monstrózní stavby, které všechno zdražují a komplikují. Exemplárním příkladem je suchdolský most, jehož příprava zdrží severozápadní část okruhu nejméně o tři roky.

Podobným neduhem ovšem trpí i magistrátní investice. Chystá se metro do Letňan a dokonce na ruzyňské letiště, i když se tak utrácejí peníze, které by se s mnohem větším užitkem daly využít jinde. Konkrétně do nákupu nových souprav metra, aby se zmenšily intervaly, a do nových tramvají, které má Praha nejstarší v celé republice, a abychom využili ještě nějaký superlativ, nepochybně i ve vyspělé Evropě.

Neustálé opravy tramvajových kolejí, které čas od času způsobí dopravní chaos, naznačují, že také investice tímto směrem se zanedbaly. Jízdenky se zdražují, kde je ale koncepční materiál, který by ukázal, že z jejich výnosu bude možné pražskou dopravu zachránit před blížícím se kolapsem?

Pozoruhodný komentář ke zdražení jízdného přinesla zpráva Českého statistického ústavu, která upozornila, jak dramatický vývoj Praha zažívá. Hlavního města a okolí se týkají dvě třetiny tuzemské migrace. Lidé se přitom pochopitelně stěhují spíše do Prahy a jejího blízkého okolí, než aby se stěhovali pryč. Přitom je Praha jediným českým regionem, kde se v posledních letech významně zhoršuje životní prostředí. Týká se to zvláště prachových částic, ale také dusičnanů a kysličníku uhelnatého. Viník je jasný, způsobuje to stále se zvětšující vozový park Pražanů a lidí ze satelitních městeček.

Praha se prostě chce a dnes už vlastně musí srovnávat s metropolemi okolních zemí, které také musí řešit netušený ekonomický rozmach a v souvislosti s tím rostoucí počet obyvatel a dopravy.

Na rozdíl například od Mnichova, Berlína, Bruselu či Vídně však nikdo z pražských ani republikových politiků nemá jasnou představu, co s rostoucími potížemi dělat. Když už to nejde jinak, tak se zdraží jízdné ve veřejné dopravě, omezí vjezd automobilů do centrálních obvodů, za dva nebo tři roky ale bude nutné kolaps odvracet úplně stejnými, jen o něco tvrdšími prostředky.

Kdo navštívil nějaké velké město v cizině, ten se rozhodně nemůže zbavit dojmu, že by podobné potíže bylo možné řešit jinak, promyšleněji.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .