Domluveno

Budoucnost ukáže, zda dneškem počínaje musí být u nás politik schopen vysvětlit, jak si vydělal na svůj byt či dům, pokud se míní ucházet o vysokou funkci. Stanislav Gross se totiž svým přístupem k možnostem, které nabízí politika, příliš neliší od většiny svých kolegů napříč politickým spektrem. Ostatně sám naznačil, že si v celé kauze počínal neobratně, když například svou manželku neposadil do nějaké správní rady, jak se to běžně dělá, anebo když místo vysvětlování raději nedržel jazyk za zuby.

Gross opouští křeslo premiéra s hořkostí, že zrovna jemu u novinářů neprošlo to, co jiným politikům prošlo, a jeho rozladění je o to větší, že byl k demisi dotlačen i lidmi, kteří si z politiky udělali daleko lukrativnější byznys, než o jaký se pokoušel on. Pocit křivdy ho opustí pouze v případě, pokud časem zjistí, že byl pouze prvním v řadě. Nějak se s nápravou začít musí a právě vůči těm nejvýše postaveným je třeba exemplární přísnosti. Nestane-li se ovšem mediální dozor nad podnikáním politiků a jejich rodinných příslušníků obecným pravidlem, média budou v podezření, že pouze výjimečně, účelově a stranicky vstoupila do politiky. To by pro občana nebyla dobrá zpráva.