Domácí hospice pomáhají umírajícím i jejich rodinám, říká Krejčí

Proč tolik lidí nedostane možnost zemřít důstojně v kruhu rodiny? Proč zdravotní pojišťovny neplatí paliativní péči stejně hospicům a stejně praktickým lékařům?

„Není důvod, proč by zdravotní péče, kterou hospicy poskytují, neměla být hrazena pojišťovnou,“ řekla v pořadu Pro a proti lékařka a členka Sdružení praktických lékařů Jana Uhrová.

Podle ní pacient v terminálním stádiu potřebuje zvýšenou péči, nejen léčebnou a ošetřovatelskou, ale především osobní, péči rodiny. Tu ovšem rodina není někdy ochotna a velmi často schopna zajistit.

„I když pacient žije s rodinou, její členové musí chodit do práce, mají řadu dalších povinností,“ popsala rodinnou praxi lékařka.

To je podle ní důvod, proč pacienti nakonec končí v nemocnicích. „To, aby někdo celý den u pacienta byl, dohlížel na něj, podával mu jídlo a pití, to zajistit nejde.“

Také každý praktický lékař má za roky ošetřování ke svým pacientům i k jejich rodině vztah, a zná dobře jejich sociální zázemí, soudí lékařka.

„Jsem schopná jezdit za těmito pacienty v době své pravidelné návštěvní služby. Sestra domácí péče je schopná skutečně přijet kdykoli, a už je to naštěstí možno plošně zajistit v České republice,“ shrnula Jana Uhrová.

Uhrová: „Představa, že bych pacienta v terminálním stádiu, kterého jsem celý život léčila, předala jinému lékaři, je neuvěřitelná. Jak pacienta a rodinu známe, tak i po stránce psychologické jsme schopni pacienta na odchod připravit… Ze zkušenosti vím, že pacienti v tomto stavu nepotřebují tolik akutních řešení v mimopracovní době. Pokud je správně nastavena medikace a pacient je v klidu, tak pacient potřebuje hlavně péči nejen ošetřovatelskou, ale především tu laickou.“

Ředitel Hospice dobrého pastýře v Čerčanech Jiří Krejčí připomněl hlavní rozdíl mezi lékařskou, pečovatelskou a hospicovou péčí, zvláště v časové dostupnosti.

Krejčí: „Praktičtí lékaři i agentury domácí péče jsou plánované péče a mají určitou omezenou kapacitu. Pevně věřím, že dokážou doprovodit spoustu pacientů až do závěru velmi kvalitně ve chvíli, kdy se jedná o obecnou paliativní péči. Když se ale podíváme na onkologická onemocnění, tak průběh je zásadně jiný, symptomy jsou na konci života velmi intenzivní, rychle se mění, a právě tady rodina potřebuje intenzivní a kdykoli časově dostupnou péči, a to velmi často agentury domácí péče nedokážou zajistit.“

„Je důležité se podívat na potřeby rodiny a okamžiky, když se rozhodnou pro hospitalizaci svého nemocného člena,“ dodal.

V tuto chvíli ale podpora pečujících rodin není v České republice dobře vyřešena, tvrdí ředitel. „Ve chvíli, kdy chtějí dostat příspěvek na péči, to bude trvat tři čtvrtě roku, než se to vyřídí, a v mezidobí není možné odejít na pečovatelskou dovolenou,“ připomněl Krejčí.

V tom přináší hospic řadu výhod. „Ve chvíli, kdy do rodiny přijede zdravotní sestra, lékař, sociální pracovník nebo psycholog, jak je to v případě domácího hospice, tak pravděpodobnost, že rodině se podaří dochovat svého blízkého v domácím prostředí se razantně zvyšuje, protože to, co oni potřebují, je ona asistence a možnost si ji kdykoli zavolat.“

„Tato služba není v současnosti pojišťovnami hrazena, a proto není dostupná na většině míst České republiky,“ konstatoval současný stav podpory domácích hospiců Jiří Krejčí.