Dokáže diplomacie sjednotit postoj RB OSN k Iráku?

V řadách zástupců zemí světa v Radě bezpečnosti OSN je údajně nyní velmi rušno a nejvíce konsultací probíhá mezi pěti stálými členy. Jde o rezoluci ohledně iráckého režimu Saddáma Hussajna, na jejímž textu prý pracují Spojené státy společně s Británií a která by podle britského ministra zahraničí Strawa měla zajistit, aby Irák opravdu povolil ony bezpodmínečné inspekce tak, jak byly požadovány předchozími rezolucemi Rady a s nimiž po tvrdém naléhání mezinárodního společenství konečně Irák vyslovil souhlas v pondělním dopisu generálnímu tajemníkovi OSN Annanovi. Rezoluce by také měla obsahovat konstatování, že pokud by Saddámův režim komisi Spojených národů kladl překážky, nebo její práci narušoval, pak by musel počítat s vojenským potrestáním.

Názory na nutnost či potřebnost takové rezoluce se ovšem nyní různí. Zatímco k Američanům a Britům se vlažně přidal i francouzský ministr zahraničí de Villepin s tím, že by mohla být užitečná co do rámcového vymezení inspekcí, ale že prý nutná není, neboť už rezoluce z roku 1999 vymezuje práci inspektorů i nutnost irácké kooperace. Ještě vlažněji se měl vyjádřit jeho čínský resortní kolega Kong Kuan, který řekl, že vlády by se měly soustředit na rychlý návrat inspektorů do Iráku předtím než začnou plánovat další akce. Postoj Ruska byl dosud nejvlažnější, s tím, že vzhledem k iráckému souhlasu s inspekcemi není nová rezoluce nutná, i když ministr zahraničí Ivanov má o této otázce jednat s americkým kolegou Powellem a po prohlášení místopředsedy ruského parlamentu Lukina, že Rusko je ochotné ke kompromisu, lze očekávat posun postojů.

Podle zpráv z New Yorku je tedy stále možné, že rezoluce bude nakonec přijata a mohl k tomu nechtěně přispět i irácký vicepremiér Tarik Azíz, který ve středu na tiskové konferenci v Bagdádu prohlásil: "Obdržel jsem informace z New Yorku, které říkají, že inspektoři se dopustí provokativních činů proti Iráku, které budou použity jako ospravedlnění útoku proti Iráku." Tolik Tarik Azíz, jehož slova vypadají jako snaha zajistit si do budoucna, že pokud budou inspektorům kladeny překážky, může bagdádský režim tvrdit, že je tomu tak proto, že inspektoři se chovají provokativně a pak by velmoci vypadaly jako hlupáci, kteří to naivně nepředvídali...

Je tedy možné konstatovat, že rezoluce Rady bezpečnosti by rozhodně neměla být na škodu, právě naopak a jelikož diplomatická jednání nejsou právě veřejná, je možné, že se stálá pětka nakonec dohodne, neboť rezoluce by měla být připravena až někdy příští týden. Svědčila by o tom i slova mluvčího Bílého domu Ariho Fleischera: "Je to esencí diplomacie a já se domnívám, že, jak jste pozorovali už dříve, diplomacie se velmi často pohybuje cestami, které nejsou okamžitě zjevné, tedy co do veřejných prohlášení a Spojené státy budou pokračovat ve velmi těsné spolupráci s našimi přáteli a spojenci na různých vládních úrovních a jsme si jistí, že až čas pokročí k hlasování, svět bude souhlasit." Tolik mluvčí Bílého domu Fleischer.

Ona druhá rezoluce o Iráku, připravovaná v americkém kongresu, jak jsme už uvedli v minulém vydání tohoto pořadu, má ovšem zjevně úspěch zaručen. Prezident Bush totiž jednal s vůdci republikánů i demokratů a bylo dohodnuto, že poskytovat Saddámu Hussajnovi prostor k dalším výmluvám by mezinárodnímu společenství ani Americe neposloužilo, jak zdůraznil například ministr obrany Rumsfeld. Kongres prý tedy hodlá vyslat vlastní jednotnou rezolucí pádný signál Radě bezpečnosti ještě před hlasováním o zmíněné americko-britské rezoluci. Uvidíme tedy, kam cesty diplomacie nakonec dospějí...

rse@rozhlas.cz