Dohoda mezi Izraelem a Hamasem stále neuzavřena

O mimořádném významu tohoto oznámení svědčí to, že bylo vydáno o šabatu, kdy jsou všechny úřady zavřené.

Zmatek však už řadu dní předtím působila rozporuplná prohlášení představitelů Hamasu. Někteří tvrdí už od začátku února, že podpis dohody je pouze otázkou dní či snad dokonce hodin, zatímco podle jiných dohodě brání neochota Izraele otevřít hraniční přechody do pásma Gazy. Izrael nicméně vyšel Egyptu maximálně vstříc, aby dal jednáním šanci, a donedávna se dokonce zdržoval razantnější odpovědi na soustavné porušování příměří Hamasem, který každý den do Izraele odpálí alespoň několik raket. Ozbrojenci však relativního klidu využili ke konsolidaci sil a útoky stupňovali. O víkendu odpálili první raketu dlouhého doletu od vyhlášení příměří a zasáhli Gan Javne vzdálené od hranic 40 kilometrů; nato izraelská armáda zdrženlivost ukončila a bombardovala osm cílů v pásmu Gazy.

Pokud by byla dohoda uzavřena tak, jak se shodují izraelské, palestinské a arabské zdroje, byla by obrovským vítězstvím Hamasu, i kdyby Izrael v jejím rámci konečně získal Šalita. Hamas údajně svolil k příměří po dobu ne delší než 18 měsíců, zatímco Izrael ustoupil od svého původního požadavku na nárazníkové pásmo u hranic v šířce 500 metrů a snížil je na pouhých 300. Souhlasí také s otevřením tří čtvrtin kapacity hraničních přechodů s tím, že zbývající by uvolnil po výměně vězňů za Šalita. V jeho případě pak nabídl bezprecedentní ústupky - po skoro dvou a půl letech odmítání je ochoten propustit spolu s tisíci palestinskými vězni většinu vrahů, které požaduje Hamas. Součástí výměny má údajně být i osvobození prominentního člena Fatahu Marwána Barghutího, který si odpykává pět doživotních trestů. Taková komplexní dohoda by znamenala nejen splnění skoro všech původních požadavků Hamasu, ale i faktické zrušení blokády pásma Gazy, tedy v podstatě uznání vlády a legitimity hnutí.

Sobotní prohlášení úřadu izraelského premiéra ukázalo, že dosluhující Ehud Olmert je odhodlán zakončit svou neslavnou vládu osvobozením Šalita za každou cenu. Podle zákulisních zpráv s tím souhlasí i předseda Likudu Binjamin Netanjahu, který Olmerta možná ve funkci nahradí; sám by jako premiér s propuštěním teroristů s krví na rukou nesouhlasil, a byl by proto raději, kdyby Šalita osvobodil ještě Olmert. Ten chce před svým odchodem z vysoké politiky zaznamenat alespoň jeden významný úspěch a snad si i připravit půdu k návratu. Hamas však zatím odmítá spojovat Šalita s příměřím.

Není také jisté, zda je Gilad Šalit vůbec naživu, protože Hamas o tom od loňského července odmítá poskytnout jakýkoli důkaz. Překvapivě Šalita ani nevyužíval k vydírání Izraele v době operace v Gaze. Loňská výměna s Hizballáhem, v jejímž rámci Izrael propustil živého libanonského vraha za ostatky svých dvou vojáků, o kterých až do předání vězňů nevěděl, zda jsou živí, nebo mrtví, možná Hamas inspirovala k podobnému kousku. Hnutí po drtivé porážce ve válce s Izraelem potřebuje dohodu, kterou by mohlo vydávat za úspěch, a tím by nesporně bylo propuštění tisíce vězňů za jediného vojáka, navíc možná mrtvého. Hamas byl opakovaně upozorněn Egyptem, že bude-li příštím izraelským premiérem Netanjahu, dohoda bude mít mnohem menší šanci, protože nová vláda patrně na výměnu za vězně s krví na rukou nepřistoupí. Smysl pro realitu však nepatří k vlastnostem Hamasu, a tak je ve hvězdách, kdy a pokud vůbec k dohodě dojde.

Jisté zatím není ani to, kdo bude příštím izraelským premiérem. Ve středu budou oznámeny konečné výsledky voleb a ve čtvrtek absolvuje prezident Šimon Peres konzultace s politickými stranami, které mu sdělí svou preferenci premiéra. Řada jich už dala najevo, že jejich favoritem je Netanjahu, který má také větší šanci vytvořit stabilní vládu - jeho Likud se sice umístil až na druhém místě za Kadimou, ale pravice získala parlamentní většinu. Předsedkyně Kadimy Cipi Livni má menší naději na úspěch, přestože volby vyhrála. Pokud by Peres pověřil sestavením vlády ji a Livni by neuspěla, může se také stát, že vítěz voleb skončí v opozici.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .