Dobří učitelé odchází z Prahy, protože tam nemají šanci pořídit si bydlení, říká ředitelka asociace Schejbalová

6. srpen 2020

Zatímco v roce 2018 byl v Česku průměrný plat učitele 35 tisíc, loni už to bylo o šest tisíc víc. Pedagogové tak začali svými platy pomalu dohánět ostatní vysokoškoláky. V hlavním městě je ale pro učitele situace paradoxně stále nepříznivá.

„Je pravda, že v posledních letech se platy ve školství zvyšovaly a dosáhly už docela slušné úrovně. Problém je v tom, že reforma financování má srovnat platy v jednotlivých regionech, ale v těch je různá životní úroveň,“ vysvětluje Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií.

S odlivem kvalitních pedagogů z hlavního města má ředitelka osobní zkušenost. „I na naší škole se v minulých letech stalo, že dobří učitelé se vrátili do svého rodného místa, protože v Praze neměli vůbec šanci pořídit si bydlení.“

Platové tabulky

Jako problematické vnímá Schejbalová odměňování pedagogů na základě platových tabulek. „Já osobně bych celé tabulky zrušila. Dala bych určitý tarif a potom to ohodnocení nadtarifní.“

Čtěte také

Podle ekonoma Daniela Münicha z institutu CERGE-EI se ale na rušení tabulek ve školství zjevně nikdo nechystá. „Důležité je, aby tam byl prostor pro osobní ohodnocení. Aby ředitelé měli nějaký finanční prostor. A to se konečně po 20 letech podařilo. Ten prostor se zvýšil z nějakých 5 až 7 procent na 15 procent“ připomíná navýšení, kolem kterého se loni na podzim odehrála učitelská stávka.

Münich ale uznává, že tarifní tabulky vytváří nerovnost mezi platy učitelů napříč věkovými kategoriemi. „Tabulky pro nejmladší skupinu do 30 let nabízí mzdy, které jsou relativně srovnatelné s tím, co nabízí ostatní firmy a soukromý sektor. S přibývajícími lety praxe si už bohužel učitel moc nepolepšuje, jde to strašně pomalu.“

Prestiž povolání

Absolventi pedagogických fakult si stále přijdou na menší finanční ohodnocení, než jiní vysokoškoláci. A přestože se situace zlepšuje, zvýšení prestiže učitelského povolání bude ještě nějakou chvíli trvat, myslí si Schejbalová.

Čtěte také

U odborností jako fyzika nebo chemie je navíc pro absolventy mnohem zajímavější zůstat na fakultě a věnovat se vědecké činnosti, tvrdí. „Třeba z pražského matfyzu tak vychází ročně tři čtyři učitelé fyziky a ti nemůžou pokrýt poptávku,“ říká.

Nedostatek kantorů některých předmětů tak často vede k provizorní výuce neaprobovanými pedagogy na základních školách. „Takový učitel často nedokáže děti podchytit a to se potom vleče dál,“ upozorňuje ředitelka.

Hosty byli:
Daniel Münich, ekonom (CERGE-EI)
Renata Schejbalová, ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií
Bohumil Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu

Celý blok rozhovorů si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.