Do Evropy míří desetitisíce běženců. Je Evropa skutečně v ohrožení?
Desetitisíce běženců z Blízkého východu a Afriky míří do Evropy. Utíkají před válkou, ale i z ekonomických důvodů. Vloni do Itálie dorazilo více než 170 tisíc uprchlíků.
V letošním roce jich je už na 60 tisíc. Kromě Apeninského poloostrova pak směřují i do Řecka.
Italské úřady si s náporem imigrantů nevědí rady. Sousední země je odmítají přijímat a problematika uprchlíků se stává třaskavým tématem na politické scéně. Jaké je řešení současné krize? A je skutečně Evropa v ohrožení, jak varují experti i politici?
Nádraží obležena imigranty, střety běženců s policií na hraničních přechodech, mafie vydělávající na nešťastných lidech i strach obyčejných Italů na jedné, ale i solidarita s uprchlíky na druhé straně. Apeninský poloostrov se potýká s největší uprchlickou vlnou v moderních dějinách.
V Itálii zůstat nechci
„Pohraničníci nás nepouštějí dál. Prožil jsem si utrpení při přechodu pouště v Libyi a plavbě přes moře. V Itálii zůstat nechci. Rád bych do Německa nebo do Dánska,“ svěřuje se mladý muž ze Súdánu na nádraží v Brenneru.
Jeho dosavadní pouť končí na italsko-rakouské hranici, stejně tak i pro stovky dalších běženců.
Podobná je situace na přechodech do Francie a Švýcarska.
„Dřív to bylo řešitelnější, přijeli sem a pokračovali na sever. Teď se vracejí. Sousední státy je nepřijmou, takže my řešíme, co s nimi. To se týká i politických uprchlíků. Na základě Dublinské dohody je za žadatele o azyl odpovědná ta země, ve které žádost podají,“ vysvětluje Cossimo Palazzo z milánské radnice.
Lépe zorganizovat kontrolu uprchlíků
Právě Milán patří k největším italským městům, které čelí náporu uprchlíků. Některým obyvatelům to vadí, jiní se jim snaží maximálně pomoci.
„Problémem je, jak vyplnit jejich čas. Nabízíme sportovní aktivity, výuku italštiny. Máme strach, aby v případě nečinnosti neupadli do deprese a nezačali páchat trestnou činnost,“ říká Don Alberto Vitalli z milánské arcidiecéze.
Jak přiznává, finanční prostředky jim docházejí a bezradní jsou i na milánské radnici. „O uprchlíky by se měly postarat všechny země EU podle dohodnutých kvót. Do Milána od loňska přijelo na 60 tisíc lidí ze Sýrie, z toho 15 tisíc dětí. My sami to prostě nezvládneme.“
Liga severu, která vládne v severních italských provinciích, v této souvislosti tvrdí, že nárok na politický azyl má každý čtvrtý uprchlík. Ostatní jsou prý ilegální imigranti.
„Je nezbytné lépe zorganizovat kontrolu uprchlíků, zjistit, kdo má právo dostat politický azyl a kdo ne. Určitě by vyšlo levněji je naložit na jednu loď a poslat je zpátky, než zajišťovat ochranu pobřeží a organizování záchranných operací ve Středozemním moři,“ nabízí řešení jeden z představitelů Ligy severu, profesor Stefano Bruno Galli.
Podle Jana Schrotha z Mezinárodní organizace pro migraci nejde o problém ekonomický nebo sociální, ale o humanitární krizi. „To zásadní je, aby neumírali zbytečně lidé, a to se děje na hranicích i uvnitř našeho kontinentu.“
Europoslanec Jan Zahradil se domnívá, že Evropa se dostává na meze ekonomické i psychologické hranice toho, co lze akceptovat.
„Jsem přesvědčen, že Evropa, jakkoliv je bohatým kontinentem, nemůže přebírat odpovědnost za všechny konfliktní oblasti celého světa. To musí dát najevo, aby se nevytvářely plané naděje pro ty, kteří se upínají k Evropě jako k poslednímu útočišti.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
