Do Česka přišlo nejvíc cizinců v dějinách

Nadšení z růstu porodnosti je pochopitelné. Připomíná se, že stejně dobrou bilanci mezi narozenými a zemřelými mělo Česko naposled v roce 1982. Ovšem nutno dodat, že se takové výsledky čekaly. Navíc byl minulý rok výjimečný mimořádně vysokým porodným, které se letos opět snížilo.

Ovšem nárůst počtu cizinců v České republice je něčím opravdu nebývalým. V dějinách jsme to ještě nezažili. Koncem minulého roku jich tu žilo 400 tisíc, což bylo o 85 tisíc víc, než rok předtím.

Stačí se podívat na přehledy minulého století. V roce 1947 přibylo 50 tisíc cizinců. Mohl za to nábor v okolních zemích, když se hledala náhrada za vyhnané Němce. Ještě počátkem padesátých let přibývalo ročně 10 až 20 tisíc zahraničních občanů, pak se ovšem pohyb nadlouho zastavil. Komunita cizinců se víc než o deset tisíc lidí zvětšila opět v letech 1992, 1996 a 1997. Pak se příliv zastavil a zvětšil se až v roce 2002. V letech 2005 a 2006 už dosáhl pětatřiceti tisíc. Nakonec se loni víc než zdvojnásobil.

Důvody migrace do České republiky jsou ryze ekonomické. V Česku se hodně staví, rozjíždí se ještě víc než dosud průmyslová výroba, pracovní síla z ciziny je při extenzivním rozvoji české ekonomiky nezbytností. Ze čtyř set tisíc evidovaných cizinců je 130 tisíc Ukrajinců, zhruba 60 tisíc Slováků i Vietnamců. Přes 20 tisíc je v Česku ještě Poláků a Rusů. Stojí za pozornost, že polovina Ukrajinců a Rusů je hlášena v Praze a jejím nejbližším okolí. Jinak je to s Vietnamci. Těch je v Praze pouze o něco víc než desetina. Jejich hlavní základnou jsou severozápadní Čechy od Tachova po Děčín.

Slováků je v Praze třetina, protože značná část z nich zůstane na Moravě. Poláků je nejvíc v okresech, které sousedí s jejich domovskou zemí, zvláště v Karviné a Ostravě.

Tyto události jsou zajímavé, protože se o nich málo mluví. Všechny však přebije už zmíněná informace základní. Dnes jsou v Česku čtyři procenta cizinců. To je pořád dvakrát až třikrát méně, než v bohatých zemích západní Evropy. Ovšem pokud jich bude přibývat stejným tempem jako loni, doženeme státy západní Evropy do pěti až deseti let.

A základní otázka zní: dokážeme se přitom vyhnout všem negativním jevům, které s sebou neřízená migrace z jihu a východu přináší? Nezní to politicky korektně, ale stát s tím počítat musí. Nevzniknou - až se ekonomický růst zastaví - v Praze, Ostravě a severních Čechách stejná chudinská ghetta obývaná především nezaměstnanými cizinci a někdy dokonce ovládaná mafiemi, jako vznikla v Německu, ve Francii a Velké Británii?

Nejde o to, bránit cizincům při vstupu do Čech a na Moravu. Jen je třeba stanovit podmínky, které by byly výhodné pro ně i pro zdejší obyvatele. Proto je minimálně alarmující, že vládní politika očividně neexistuje. Ministři průmyslu, práce a vnitra připravují projekt, kterému říkají zelené karty. Karty by měly usnadnit cestu do Čech dalším dělníkům z ciziny - očividně totiž budou nabízeny všem bez ohledu na to, jak jsou vzdělaní. To je samozřejmě chyba. Pokud chce stát migraci regulovat, měl by dát přednost více vzdělaným.

Nehledě k tomu, že zelené karty nejsou potřeba, protože už dnes je příliv mohutnější, než Česká republika dokáže i v krátké perspektivě přijímat. Ale možná že s karet nakonec sejde. Premiér Mirek Topolánek při návštěvě Vietnamu podle agentur oznámil, že si nepřeje další příliv cizinců z této asijské země.

Český občan tedy nemůže vědět, na čem je. Dnes není s cizinci vážný problém, to se však může při příští ekonomické recesi změnit. Bohužel se politici v tomto případě chovají podle pravidla, že problémy se mají řešit, až když nastanou. V tomto případě by bylo lepší problému předejít, protože pokud nastane, bude mimořádně vážný a zřejmě i neřešitelný. Příliv cizinců způsobila hospodářská politika, kterou provozuje centrální vláda i kraje, protože podporují průmyslovou výrobu, často na úrovni výrobních pásů. Je však možné, že se politika přece jen změní pod tlakem z Evropské unie. Česko je od letoška součástí Schengenského prostoru a západní sousedé mohou do migrační politiky našeho státu mluvit. Je dokonce možné, že nečekaný příliv cizinců v minulém roce nastal, protože to byl poslední rok, než kolem celé Evropské unie včetně nových členských států zaklapla Schengenská bariéra.

Jestli je to pravda a minulý rok byl výjimkou, to se dozvíme už během několika příštích měsíců.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .