Do centra islámu přicházejí křesťané
Blízký východ je oblastí, kde většina lidí vyznává islám, a na křesťanství a křesťany se někdy místní věřící dívají s podezřením. Přesto sem někteří křesťané přicházejí. Jsou to asijští imigranti, především Filipínci a Indové, které sem lákají pracovní nabídky. Nyní masově přicházejí do zemí Perského zálivu, kde utvářejí novou tvář katolicismu na Blízkém východě - píše o tom agentura AFP.
Za posledních 30 let doznala katolická přítomnost na Blízkém východě změny ve své vnitřní rovnováze. O problému života křesťanů v této oblasti se několikrát hovořilo na synodě o Blízkém východu, kterou papež Benedikt XVI. nedávno svolal do Vatikánu. V roce 1980 žili katolíci většinou v zemích se starobylými křesťanskými tradicemi, především v Libanonu, Iráku, Sýrii, Egyptě a Izraeli, kde jich bylo přes dva miliony. A v oblasti Perského zálivu tehdy nebylo o mnoho více než 200.000 katolíků.
Katolická přítomnost v Perském zálivu se však nesmírně posílila v souvislosti s rychlým ekonomickým rozvojem v tomto regionu, který přilákal četné imigranty. Tito pracovníci, většinou ženy, jež jsou tradičně více věřící, často trpí vykořisťováním a zneužíváním. "Fenomén migrace je někdy nazýván novým otroctvím," konstatoval filipínský arcibiskup Orlando Quevedo. A tito lidé nalézají útočiště v křesťanských komunitách. V důsledku toho žilo v roce 2008 v zemích Perského zálivu už asi 2,5 milionu katolíků, zatímco počet jejich souvěrců v zemích se starými křesťanskými tradicemi stoupal jen pomalu a činil necelé tři miliony.
Avšak tito noví katolíci to s praktikováním své víry nemají snadné. "Svoboda náboženství, jak ji definují lidská práva, tedy jako právo jednotlivce věřit či nevěřit a měnit náboženství, neodpovídá koncepci muslimského světa," konstatoval apoštolský vikář v Saúdské Arábii, Švýcar Paul Hinder. Právě v této zemi, která je nejvíce nepřístupná jiným vyznáním než islámu, bylo pro šíření katolické víry počátkem října při mši sloužené tajně v hotelu zatčeno 12 Filipínců a jeden kněz.
"V muslimské tradici je Perský záliv svatou zemí proroka Mohameda a žádné jiné náboženství tu nemá co pohledávat," zdůraznil další duchovní, biskup Camillo Ballin působící v Kuvajtu. Jeho katedrála, kde je na 700 míst, každý pátek a neděli praská ve švech. Biskup musel do svatostánku instalovat mikrofony, aby věřící mohli mši sledovat. Pro velký zájem otevřel další modlitebnu a věřící se spojují do skupin a scházejí se střídavě ve svých domech. Kuvajtská vláda, která chce být považována za umírněnou, podle biskupa o těchto nelegálních shromážděních ví, ale nezasahuje proti nim. "Kuvajt není ve srovnání s Egyptem nebo Saúdskou Arábií fanatickou zemí," zdůraznil.
Synodou o Blízkém východě chce papež Benedikt XVI. podpořit křesťany, kteří žijí v kolébce křesťanství a jsou vystaveni neustálým konfliktům a čelí náboženské netoleranci. Synody se zúčastnili nejen představitelé východních křesťanských církví, ale i představitelé islámu a judaismu.
