Do 15. února zrušte usnesení o pozastavení našeho členství, vyzývá ÚSTR Platformu evropské paměti a svědomí
Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje několik desítek institucí z 19 evropských zemí, minulý týden pozastavila českému Ústavu pro studium totalitních režimů členství.
Důvodem jsou spory o pětici členů vědecké rady, kteří byli před rokem 1989 v komunistické straně.
Platforma chce vědět, jestli měli ve straně placenou funkci. Ústav, který platformu před třemi lety spoluzakládal, nedokázal podle ní toto podezření rozptýlit.
Jak Českému rozhlasu Plus řekl člen rady ÚSTR Michal Uhl, ústav kodex platformy neporušuje a bývalé komunisty vědomě nezaměstnává:
„Já považuji toto nařčení za naprosto nestoudné, nemístné a mimo jiné i neprofesionální. My jsme včera na zasedání rady o té věci diskutovali. Členové rady byli velmi pobouřeni postupem platformy. Navrhoval jsem velmi tvrdý postup proti platformě, navrhoval jsem vystoupení. Bohužel můj názor zůstal v menšině a kolegové se rozhodli dát platformě ještě poslední šanci, aby napravila své chyby, a do 15. února by jednak zrušila usnesení a jednak se nám omluvila.“
Proti Uhlovým slovům se ohradila výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.
„Jménem platformy bych se ráda ohradila proti tomu, že tady něco proběhlo tajemně a že bylo nějaké jednání, o kterém ústav nevěděl. To je samozřejmě nesmysl. Jednalo se o řádnou valnou hromadu organizace, které se koná podle stanov každý rok. Paní ředitelka Fogelová byla pozvána, ona odpověděla, že nemůže přijet, protože má nějaké zahraniční povinnosti. Když jsme znovu ještě komunikovali s ústavem, tak byl dotaz, jestli může přijet někdo z rady. Poté, co zjistili, že státním organizacím nebudeme proplácet cestovné, tak odřekli i účast radních na této valné hromadě. Zcela odmítám, co říká pan Uhl a divím se, že volí tyto prostředky,“ uvedla Winkelmannová v našem ranním vysílání.
Poslechněte si celý rozhovor v horní části článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.