Dnes Vánoce lidi nespojují, ale prohlubují mezi nimi sociální nerovnost, říká sociolog
O Vánocích se na několik dní zastaví veškerá všednodennost a hromadně se věnujeme úplně jiným činnostem, než je běžné. Zdobíme stromky, sháníme dárky a trávíme čas s rodinou. Proč to děláme, vysvětlil v Magazínu Leonardo sociolog Jan Sládek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Ona hromadnost je dána tradicí. A Češi jsou relativně konzervativní, takže Vánoce jsou silnou sociální normou. Jít pro ti ní je považováno za velkou inovaci, v některých kruzích to může vzbudit i mírný nesouhlas,“ uvedl vědec.
Zkouškou síly této sociální normy je například nedat na Vánoce druhým dárky. „A u vánočního stromku by to na vás prasklo. Reakce užšího okolí by možná byla příznivější, ale reakce širšího by asi ukázala nějaké mechanismy tzv. sociální kontroly.“
„My Češi jsme zajímavý mix liberální společnosti. Dokážeme tolerovat věci u jiných lidí, ale sami na sebe jsme přísnější. Tedy si třeba řekneme: to je zajímavé, někdo na Vánoce nedal dárky, to není špatný nápad. Ale udělat ten krok sami, do toho už nejdeme.“
„Princip sociální kontroly je v tomto případě to, že trochu proti své vůli děláte něco, co byste úplně nechtěli. Tato kontrola je hodně neuvědomělá. Vy víte, jak mají Vánoce vypadat, ale když si položíte otázku odkud a proč, tak dojdete k tomu, že to je jen konstrukt, který se šíří ve společnosti. Když byste šel proti němu, asi byste musel něco vysvětlovat.“
Existuje jednoduchý pokus, který navrhl americký psycholog Phillip Zimbardo, který tvrdí,že základem schopnosti hrdinství je přijmout roli nonkonformního člena skupiny.
„Stačí vzít červený fix, udělat si tečku na čelo a týden tak chodit mezi lidmi. Nikomu tím neškodíte, nemůžete nikoho pobouřit, ale pro spoustu lidí je to velmi nepříjemné.“
Velká část zvyků spojená se slavením Vánoc je nevědomá. „Prostě se to tak dělá a nezpochybňujete to.“
„Upřímně řečeno, marketovat narození Kristapána je asi jednodušší, než marketovat jeho ukřižování... Velikonoční příběh je navíc daleko složitější než ten vánoční. Co to je dar, pochopí nějakým způsobem každý, ale pojďme si popovídat o tom, co je to vzkříšení, a to bude si delší hovor.“
Rituálů, které celá společnost dělá velmi podobně, je dnes velmi málo, souhlasí sociolog. Ten ale o sjednocovací roli Vánoc pochybuje. „Pokud se tím myslí prolamování sociálních nerovností, tak Vánoce, tak jak jsou dnes slaveny, mají naprosto opačný dopad a sociální nerovnosti jen prohloubí.“
Proč z hlediska křesťanství důležitější Velikonoce nedosahují takové masovosti slavení jako Vánoce? „Nejsme otevřeně křesťanská společnost, takže ačkoli je náboženský rozměr Velikonoc velmi silný, tady takovou roli nehraje.“
Nepopiratelný je v případě Vánoc také vliv popkultury. „O tom, že postavička Santa Klause má oblečení podle nejmenovaného nápoje, který je postrachem výživových poradců, to asi víme všichni.“
„V popkultuře jsou Vánoce také sérií rituálů. Pokud zapnete televizi na Vánoce, tak mám pocit, že se zastavil čas a jsem zpátky v dětství. Což je asi právě ten pocit, který ona kultura s Vánocemi chce spojovat,“ odhadl sociolog Jan Sládek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
