DNA počítače? Stále na ně čekáme, potvrzuje vědec
DNA počítače, téma, které zejména v 2. polovině 90. let začalo veřejnost zajímat. Pro někoho možná překvapivé využití významné lidské molekuly, pro jiné exotický pokus vědců. Řada odborníků dává výzkumu v oblasti DNA počítačů stále ještě naději. Čas je relativní, a zhruba 20 let vývoje v tomto oboru nemusí znamenat téměř nic.
„V 60. letech 20. století dospěla fyzika do stádia, kdy byla schopná si sáhnout na molekuly na úrovni jednotek nanometrů,“ uvedl v Magazínu Leonardo Vítězslav Kříha z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.
Vědci získali techniky, které jim umožnili „osahat si“ molekuly z hlediska jednotlivých atomů.
„DNA je zajímavý nástroj z hlediska nanotechnologií. Umožňuje vytvářet struktury, po kterých jsou schopny kráčet molekuly, a přenášet nějaký náklad,“ vysvětlil vědec.
Deoxyribonukleová kyselina je použitelná jako základ paralelních počítačů, které umožní nové výpočty v budoucnosti, připomněl Kříha.
„Výzkum je zatím v takzvaně v plenkách, protože sice probíhá 20 let, ale nemáme zatím žádné použitelné DNA počítače,“ konstatoval expert.
To nic nemění na tom, že princip je zajímavý. „A vzhledem k tomu, že už jsme se dostali k limitům klasických konstrukcí počítačů, tak všechny nové směry jsou z toho hlediska velmi perspektivní.“
„Přestože nejsou DNA počítače schopny konkurovat klasickým metodám, vývoj v nich stojí za to, a neuzavírají se nám dveře k dalšímu rozvoji,“ očekává světlé vyhlídky oboru Vítězslav Kříha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
