Dinosauři zahřívali vejce v páře

Býložraví neosauropodi měli podobně jako dnešní migrující ptáci zvláštní místa, na která přicházeli klást vejce. Jedno takové místo teď paleontologové našli v severozápadní Argentině. Objevili v něm pozůstatky 80 hnízd neosauropodů, která ležela rozmístěna v asi třímetrové vzdálenosti od hydrotermálních vývěrů. Stáří nálezu vědci odhadují na přibližně 100 milionů let. Většina hnízd obsahovala 3 až 12 vajec, ale v některých jich vědci spočítali až 35. V takových hnízdech ležela vejce vyskládána ve dvou řadách.

Chemická analýza skořápek odhalila, že vajíčka se vyvíjela po dobu 1 až 2 měsíců v teplotě 60 až 100 stupňů Celsia. Vajíčka byla vybavena tlustou skořápkou, což vědci považují za adaptaci na vývoj v agresivním kyselém prostředí. Průměr vajíček byl 21 cm a tloušťka skořápky se pohybovala v rozmezí od 7,54 do 1,29 mm. S postupujícím časem se působením kyselin skořápka ztenčovala a na konci inkubace ji mládě snadno prolomilo.

Využívání geotermální energie pro inkubaci vajec není zcela výjimečné – podobně jako dávní neosauropodi to dělají hrabaví ptáci taboni Pritchardovi (Megapodius pritchardii) z ostrovů Tonga, kteří svá vajíčka kladou do teplého sopečného popela.

Zdroj: Nature News