Dinosauři spásali trávy

Volba vědců padla na obří býložravé titanosaury, kteří před 65 miliony roků obývali oblast dnešní Dekanské plošiny v centrální Indii. V té době už dinosaurům na celém světě pomalu zvonila hrana. Zanedlouho měli zmizet ze světa. V druhohorních vrstvách Dekanské plošiny po nich zbyly kromě obvyklých fosílií i tzv. koprolity. Za tímto odborným termínem se skrývá - inu, zkamenělý trus.

Švédští paleontologové semleli kousky dinosauřích koprolitů na jemný prášek a v něm pak pátrali po nepatrných zbytcích rostlin. Očekávali, že najdou křemičité částice, tzv. fytolity, z typických zástupců druhohorní flóry, jehličnanů a cykasů. Narazili však na fytolity, které nemohou pocházet z jiných rostlin než z trav.

"To jsme v žádném případě nečekali," přiznala Caroline Strömbergová v rozhovoru pro internetové stránky vědeckého časopisu Nature. "Objev otřásl našimi znalostmi o travách. Musíme teď přepsat historii jejich evoluce. Navíc musíme dokreslit trávy do diorám, na nichž v našich v muzeích návštěvníkům představujeme dinosaury." Vědci se domnívali, že se trávy objevily na Zemi až s velkými býložravými savci, např. koňmi, velbloudy nebo nosorožci. Byly to rostliny dokonale přizpůsobené ke spásání. Jejích výhonky vyrůstají přímo ze země a tráva proto bez větší úhony přežije, i když jí býložravec ukousne vršek stébla. Navíc jsou stébla trav na obranu před hladovými tlamami zvířat vyztužena velkým množstvím tvrdých fytolitů. Nejstarší zkamenělé zbytky trav pocházely z doby před 55 miliony lety. To už nebylo na Zemi po dinosaurech 10 milionů roků ani vidu ani slechu.

Objev švédských vědců zveřejněný ve špičkovém vědeckém časopisu Nature dokazuje, že evoluční vzestup trav začal už na samém sklonku dinosauří nadvlády nad světem.

Podle Caroliny Strömbergové nebyli dinosauři ke konzumaci trav přizpůsobení. Jejich zuby se k ukusování stébel vůbec nehodily. Složení titanosauřích koprolitů dokazuje, že tráva nepatřila v dinosauřím jídelníčku k oblíbeným položkám. Za hlavní konzumenty druhohorních travin proto švédská badatelka považuje savce ze skupiny gondwanatherií. "Ti měli extrémně vysoké zuby, které se nápadně podobaly zubům koní a dalších zvířat, která se pasou na travách," říká Caroline Strömbergová.

Podle některých odborníků, ale rostly v druhohorách trávy tak vzácně, že by se jimi gondwanatheria neuživila. Dlouhé zuby měly těmto druhohorním savcům sloužit k ohlodávání větví dřevin. Způsobem obživy proto připomínali nejspíš dnešní bobry. Skutečně rozsáhlé porosty travin se objevily na Zemi teprve před 25 roky. V dobách dinosaurů zřejmě neskýtaly žádnému z tehdejších živočichů vydatnější zdroj potravy. V rozhovoru pro Nature práci švédských kolegů vysoce ocenil britský paleontolog Paul Barrett.

"Odvedli výbornou práci. A hlavně ukázali, jak důležité mohou být koprolity. Víte, na večírcích asi budete těžko dávat k lepšímu, že zkoumáte dinosauří bobky. Ale je to opravdu ten nejlepší způsob jak zjistit, co vlastně dinosauři žrali," řekl Barret.