Digitální měna Facebooku může konkurovat těm čínským, USA by ji měly podpořit, míní expert
Politickou moc má ten, kdo zároveň disponuje mocí finanční. Z tohoto úhlu pohledu ohrožuje čínská digitalizace na finančním poli mocenskou převahu Spojených států. Myslí si to britský historik působící na kalifornské Stanfordově univerzitě Niall Ferguson. V komentáři britského listu The Times se zamýšlí nad tím, proč je pro USA důležité nepropásnout šanci v oblasti digitálních měn.
Ferguson píše, že na otázku „Čím chcete zaplatit?“ za dobu jeho života zatím existovaly tři odpovědi: hotovostí, šekem nebo kartou. Když ale člověk dnes přijede do Pekingu, setká se s těmito platebními metodami jen zřídka. Tamní lidé platí převážně pomocí chytrých telefonů a prostřednictvím platebních systémů dvou největších čínských technologických firem Alibaba a Tencent.
Platební revoluce se přitom netýká jen Pekingu nebo Číny. Podobným způsobem lze uhradit jízdné u taxikářů v Tokiu nebo suvenýr v malém obchodě pro turisty americké Harvardovy univerzity. Ferguson tento jev považuje za velkou věc a přikládá mu větší význam než třeba čínskému náskoku v telekomunikačních sítích 5G.
Čtěte také
Od roku 1971, kdy tehdejší americký prezident Richard Nixon ukončil vazbu dolaru na zlato, svět závisel na systému, ve kterém hodnota peněz není kryta zlatem nebo jinou komoditou. Díky velikosti amerického hospodářství a převahy USA na finančních a obchodních trzích se dolar stal světovou měnou číslo jedna. A nezměnila to ani finanční krize z roku 2008.
S vírou, že dolar si svou roli udrží navždy, si američtí politici postupně zvykli používat ho jako páku zahraniční politiky. Přesvědčení, že hospodářské sankce jsou mocným nástrojem, se pak naplno projevilo po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy se americké ministerstvo financí vydalo po stopách finančních podporovatelů Al-Káidy.
Alternativa k dolaru
Lidé mají v souvislosti s bojem proti terorismu tendenci všímat si především amerických vojenských zásahů v Iráku a Afganistánu. Nicméně bylo to právě prosazení americké finanční moci, co mělo podle Fergusona mnohem větší efekt, přitom bylo nepoměrně méně nákladné.
Čtěte také
A není tomu tak dávno, kdy Washington uvalil hospodářské sankce na Rusko, Venezuelu, Írán, a dokonce na Švýcarsko, protože tyto státy podezíral z krytí daňových podvodů nebo ochrany finančních zločinců obchodujících s Íránem. Hospodářská moc Washingtonu se tak postupem doby pro mnohé silné státy stala trnem v oku.
Ještě nedávno se mohlo zdát, že k dolaru neexistuje alternativa. Poptávka po dolaru a na něj navázaných cenných papírech dokonce rostla, a to dokonce rychleji než nabídka, což v kombinaci s jinými faktory vyústilo v historicky nejnižší úrokové sazby.
Šéf britské centrální banky Mark Carney proto mluví o neuspokojivém stavu systému. Podobně se vyjadřuje také Donald Trump, i když z jiných důvodů.
Nicméně nyní se situace vlivem vzniku různých digitálních měn mění, upozorňuje Ferguson. Od založení bitcoinu podle něj svět zažívá vlnu finančních inovací. Kryptoměny rostou jako houby po dešti. Mnohé z nich nelze považovat za více než experiment, jiné se zase ukázaly jako podvod.
Facebook má řešení
Přesto se může stát, že ti, kteří digitální měny odepsali, budou jednou vypadat stejně hloupě jako ti, kteří nevěřili tomu, že internet může nahradit fax. Důkazem může být Čína, kde digitálním platebním systémům vládnou společnosti Alibaba a Tencent. Tyto firmy se navíc snaží expandovat do celého světa. Čína dobývá jeden rozvojový trh za druhým a buduje globální platební infrastrukturu.
Čtěte také
V současnosti se ještě jedná o výstavbu národních platforem, které ovšem kopírují čínský originál. Neexistuje ale žádný technický důvod, aby se tyto systémy nemohly v budoucnu globálně propojit. Například Alibaba už v současnosti přeshraniční platby provozuje.
Ferguson varuje, že pokud Spojené státy zůstanou stranou, jednoho dne dojde k propojení různých digitálních platforem do celosvětového systému. Bude to den, kdy dolar přestane být světovou měnou číslo jedna a kdy Amerika ztratí svůj mocný nástroj v podobě finančních sankcí.
Pokud jsou ale Spojené státy chytré, začnou jednat. Konkurenceschopné řešení v pohledu britského historika nabízí Facebook se svou digitální měnou libra. S téměř dvěma a půl miliardami uživatelů je Facebook v jedinečné pozici konkurovat čínským podnikům, a to navíc velmi rychle.
Nezbytný krok
Mnohé argumenty stojí proti Facebooku, například nakládání s osobními údaji. Nicméně Ferguson je toho názoru, že vznik libry s podporou a pod dohledem vlády je pro budoucnost Spojených států nezbytný.
Proti digitální měně se vyslovilo americké ministerstvo financí, se skepsí na ni nahlíží také centrální banka. Facebook se svými plány neuspěl ani ve Francii. Autor článku tyto negativní postoje označuje za symptomy strachu z rizika, které mohou vést k porážce.
Historie totiž učí, že politická a finanční moc stojí neoddělitelně vedle sebe. Země, která vede v oblasti finančních inovací, je lídrem v každém ohledu. Příkladem z historie může být renesanční Itálie, imperiální Španělsko, britská monarchie a konečně Spojené státy od 30. let minulého století. Kdo pozici finančního vůdce ztratí, opouští také křeslo globálního hegemona.
Dnešní rivalita mezi Spojenými státy a Čínou se až příliš orientuje na obchod a telekomunikace. Washington musí své úsilí urychleně namířit na udržení své pozice ve finanční oblasti, apeluje Ferguson.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
