Digitální měna libra, kterou příští rok chystá spustit Facebook, vyvolává až nečekané vášně.
Podle basilejské Banky pro mezinárodní platby, jakési „centrální banky centrálních bank“, představuje libra ohrožení globálního bankovnictví. Taková hrozba by prý měla celosvětově vyvolat rychlou odezvu politiků.
Internetová společnost Facebook tento týden oficiálně představila novou digitální měnu nazvanou libra. Fungovat by měla od první poloviny roku 2020. Libra bude podobně jako daleko slavnější digitální měna bitcoin založena na technologii blockchain.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dává tušit, že odezva rychlá bude. Jakmile Facebook své plány ohledně libry minulý týden prvně přiblížil, La Maire veřejnost ujistil, že zákonnou měnu vydávají vždy pouze státy a jejich vlády. Nikoli Facebook. Bude prý také žádat záruky, že potenciální transakce v libře neslouží k záležitostem, jako je financování terorismu.
Člen bankovní rady německé Bundesbanky Burkhard Balz, jenž má v instituci na starosti oblast elektronických transakcí, zase hned varoval, že zavedení libry by mohlo mít dalekosáhlé dopady pro celý finanční svět. Širší přijetí libry by podle něj mohlo mít závažné důsledky pro finanční stabilitu a měnovou politiku centrálních bank. Balz, podobně jako Le Maire, varuje, že uživatelé libry mohou obcházet regulace týkající se praní špinavých peněz či financování terorismu.
Ve Spojených státech šéfka Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Maxine Watersová vyzývá Facebook, aby pozastavil svůj vývoj nové digitální měny do té doby, než se s ní kongresmani a regulační úřady budou moci zevrubněji seznámit.
Podle zjištění webu Guardian se užívání Facebooku v posledním roce prudce snížilo, a to i navzdory oficiálním informacím Facebooku, který hlásí nárůst v počtu aktivních uživatelů.
Politici a centrální bankéři se obávají, že jim Facebook „ukradne stát“. Stačí, že jim sociální síť už vzala podstatnou část vlivu na občany a že notně promlouvá do výsledku voleb, nyní by chtěla dokonce i moc nad penězi. A peníze – jejich tisk a vytváření – je přece doménou, ba monopolem státu.
I proto ty vášně, odsudky a varování. Politici se prostě obávají konkurence. Je to jako v soukromé sféře. Jestliže na trh míří nová firma, nový konkurent, stávající hráči jej chválit určitě nebudou. To se spíše budou snažit před jeho zbožím varovat.
Politici nepochybně mají svůj díl pravdy. Transformativní změna v oblasti něčeho tak zásadního, jako je měna, opravdu může otřást celou společností. Zvláště, pokud by se taková změna měny nepovedla, nebo vedla k obohacení jedněch na úkor druhých.
Přesně před 15 lety spustil Mark Zuckerberg síť The Facebook, která spojovala posluchače Harvardské univerzity. Tento student se brzy dostal mezi nejsledovanější a nejbohatší celebrity světa a dnes Facebook zasahuje mediální i politický svět. Poskytuje síť víc výhod než nebezpečí?
Na stranu druhou, proč by Facebook nemohl vydávat své digitální peníze? Přece lidé sami rozhodnou, zda je chtějí používat. A pokud v novou měnu nezískají důvěru, ta zase rychle zanikne. Je to prostě opět jako s příchodem nového konkurenta na trh. Vytváří tlak. Tlak na stávající hráče, aby byli lepší. To je podstata konkurence, která pohání ekonomický a vlastně civilizační rozvoj už tisíce let.
Takto je třeba vidět libru. Je to novota. Má svá rizika. Ale zároveň by měla tlačit politiky a centrální bankéře, aby zkvalitňovali stávající, tradiční měny, jako je dolar, euro nebo koruna. Kvalitní měna je například taková, kterou neznehodnocuje tisk jejích dalších miliard na záplatování dluhu.
Kvalitní měnu dlouhodobě mívají země, které hospodaří dobře, jsou konkurenceschopné a nezadlužují se více, než je zdrávo. Kvalita měny, důvěra lidu v ni, je svým způsobem vysvědčením politikům a centrálním bankéřům, jak dobře svoji práci zvládají. Proto nyní také ty vášně. Politici a centrální bankéři se obávají, že lid si libru oblíbí, na úkor konvenčních měn, čímž pádem vysvědčení příliš lichotivé nebude.
A lepší žádné vysvědčení než vysvědčení špatné.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
